Chcete své dítě hned na začátku školního roku naštvat? Tak mu preventivně zakažte chození ven s kamarády či něco podobného. Foto: profimedia.cz
31. srpna 2019 06:00Na kamarády se vaše děti možná těší, ale na učení a přísné učitele vůbec. Nebo jen docela málo. Pokud je chcete otrávit ještě víc, začněte už dneska pronášet nějaká rodičovská moudra – třeba to o tom, že jim hned zítra začne vojna nebo že za trojku bude zákaz chození ven. Věřte tomu, že mnohem lépe uděláte, když je spolknete dřív, než vám vyletí z úst.
Je docela dobré nedělat z prvního dne nového školního roku velké drama. Proč děti zbytečně znervózňovat a stresovat? Samozřejmě, s prvňáky je fajn tenhle zážitek trochu oslavit. Ale starší děti už to zase tolik neprožívají. Vy možná ano, ale rozhodně udělejte všechno pro to, aby nebyly otrávené už koncem srpna.
Konec zábavy, od zítřka máš vojnu
Tímhle prohlášením může rodič vytočit libovolné dítě od nějakých osmi do osmnácti let. Upřímně řečeno, dítě nejspíš samo dobře ví, že jeho život bude od prvního září poněkud náročnější a že nebude mít moc času na věci, kterým dávalo poslední dva měsíce přednost. To, aby mu to matka nebo otec připomínali, je zbytečné a jen to zhorší jejich vzájemné vztahy.
A učit se začneš hned tenhle týden, ne že zase budeš zachraňovat známky na poslední chvíli
Mimochodem, slyšeli jste někdy o tom, že rodiče by mimo jiné měli dítěti pomoci organizovat si čas i rozvrhnout síly na učení? To znamená, že se nemáte neustále s ním učit, nebo za něj dokonce dělat domácí úkoly, ale měli byste mu pomoci najít si tempo učení a plnění všelijakých dlouhodobých úkolů tak, aby všechno nezachraňovalo na poslední chvíli. Tajemství? Výhrůžné věty o tom, že se musí učit, a to hodně a nejlépe hned, tomu vůbec nenapomáhají.
Nezačala se ti o prázdninách náhodou zapalovat lýtka? Teď na to zapomeň
Je vážně dost možné, že zrovna tohle léto váš dospívající potomek prožil svou první lásku, ať už na táboře nebo třeba na vsi, kde byl u babičky. Ještě z toho může být sám poněkud zmatený, smutný. Podobnými nejapnými rodičovskými prohlášeními to rozhodně nevylepšíte. Spíše můžete vzít jed na to, že příště už se vám syn nebo dcera s ničím podobným nesvěří.
A ze školy budeš chodit rovnou domů, s tím počítej
Je pravděpodobné, že téhle otázce se během následujících týdnů nevyhnete – se stoupajícím věkem děti víc a víc tlačí na rodiče, aby nemusely ze školy rovnou domů a mohly se ještě někde courat s kamarády. Nakonec, proč ne? Pokud synovi či dceři není sedm let a nemají školu ve vedlejší ulici, skutečně není potřeba, aby museli chodit ze školy či družiny hned domů. Debata na tohle téma by však měla začít jinak než výše zmíněnou větou.
Opovaž se zase ztratit pero, mikinu nebo věci na tělocvik!
Myslíte, že váš potomek ztrácí všechny ty pera, penály, krabičky na svačinu nebo věci na tělesnou výchovu schválně? To těžko. Musíte to brát tak, že ještě nemá dostatečnou kapacitu na to, aby si to všechno zapamatoval – vedle spousty úkolů, které po něm chtějí ve škole. Pokud vám to vadí, nekupujte mu zbytečně drahé vybavení a dávejte mu s sebou jen to, co skutečně potřebuje. Jestliže je potomek starší a už by to podle vás měl zvládat, domluvte se s ním třeba na tom, že si na ztracené pomůcky bude přispívat z kapesného.
Zapomeň na vybavování se s kamarády, budeš se učit
Další rodičovská varianta na oblíbené téma. Děti přitom potřebují i volný čas, který budou moci trávit právě se svými vrstevníky – nebo chcete, aby vaše dítě neznalo jinou zábavu než počítač? Přesně to ovšem hrozí, pokud mu budete zakazovat, aby si chodilo hrát ven.
Nemysli si, že budeš vysedávat u počítače, ten bude za odměnu
Během léta si váš potomek na počítač, hry nebo filmy na něm možná ani nevzpomněl, protože měl pořád co dělat, ať už byl na táboře nebo na dovolené s vámi. To se nejspíše počínaje zářím změní – jenže úplný zákaz nebo počítač za odměnu určitě není řešením, už proto, že čím dál více škol po žácích chce, aby vypracovávali úkoly na počítači nebo aby si hledali informace a podklady na internetu. Takže je s těmito nástroji spíše naučte zacházet.
Nesmíš nás trápit špatnými známkami, musíš zabrat
Moment, vy si ještě pořád myslíte, že dítě chodí do školy, aby vám udělalo radost? A že známky jsou tu pro vaše potěšení? Pomiňme tentokrát způsob, jakým je ve školách rozdávají. Důležité je něco jiného – žáci a studenti chodí do školy kvůli sobě, a to aby se něco naučili, pokud možno to, co jim bude v životě k užitku. Rodičovské uspokojení rozhodně tím hlavním cílem není.
Ty jsi úplně hloupý, takže se na žádnou školu nedostaneš
Možná vaše dítě skutečně není studijní typ, který by měl směřovat dál na gymnázium a univerzitu. To rozhodně není hřích ani žádné životní selhání. Ale za selhání se dá považovat podobné rodičovské prohlášení, kterým dítěti předem srážíte sebevědomí a odrazujete ho od toho, aby se víc snažilo. Proč by mělo, je přece hloupé, vždyť to říkají i máma s tátou.
Zase začíná ta pitomá škola, nic si z toho nedělej a pošli je do háje
Podobné prohlášení je možná poněkud nadsazené, nicméně v nemálo rodinách se o škole mluví hodně podobně. Rodič si možná myslí, že si tím zejména starší potomky zmítané pubertou nakloní, ale ono to moc nefunguje. Protože dítě potřebuje vědět spíš to, že považujete jeho školu za důležitou a že jeho snažení v ní oceňujete. Navíc i učitelům se lépe učí, když mají před dětmi alespoň nějakou autoritu. Samozřejmě, někdy to dře a učitel skutečně svou práci nezvládá – pak je ovšem na místě řešit tento jeden zádrhel, nikoli zatratit vzdělávací instituci jako celek.
Související články
