1. - 2. týden: Kojení je trápení. Dcera je prý nedonošená, ale my víme své

1. - 2. týden: Kojení je trápení. Dcera je prý nedonošená, ale my víme své
Kvůli žloutence putovala dcera do inkubátoru na fototerapii. A jelikož byly hodnoty vysoké, sestry ji nevytahovaly ani na kojení.
Foto: iStock
Sdílej na facebooku
8. listopadu  2017 
 10:00

První noc s mou maličkou byla naprosto nová zkušenost. Spala jsem dohromady asi tak maximálně dvě hodiny. Sice jsem po porodu byla pořádně vyčerpaná, ale příroda a hormony to zařídily tak, že buď jsem malou pozorovala, nebo se mi všechno okolo porodu a Anetky honilo hlavou, i když jsem ležela a měla zavřené oči.

Anetka byla dost spavá, a tak jsem ji na každé kojení co dvě hodiny musela budit. Tím, že jsem měla jednu bradavku z bondingu zničenou, musela jsem bohužel kojit pořád jen na to jedno prso, což bylo dost bolestivé. Ale myslím, že začátky kojení jsou pro většinu žen boj. Alespoň mi to tak přišlo podle vyprávění v mém okolí.

Ranní vizita po porodu ukázala, že i když se malá narodila bez žloutenky, začala nám trochu žloutnout. Co mě ale potěšilo ještě méně, bylo prohlášení doktorky, že malá má všechny známky nedonošence. Podle jejich odhadů to prý vypadá, že šla tři týdny před termínem. Upozornila jsem ji, že se jednalo jen o osm dní, ale dostala jsem přednášku o nepřesných termínech a výpočtu data porodu.

Snažila jsem se proto doktorce vysvětlit, že bych to chápala, kdyby se početí malé odhadovalo podle ultrazvuku nebo menstruace, ale že v našem případě díky odběru vajíček víme úplně přesně, kdy k tomu došlo. Zřejmě se tak musel Anetčin vývoj zpomalit někdy během těhotenství, což bohužel není vzhledem k jeho začátku a rizikovému průběhu zase tak nepravděpodobné. Závěr byl takový, že Anetka je váhově a rozměrově pod limitem, má nedovyvinutou vulvu a až další vyšetření prý ukážou, co je nebo není ještě nedovyvinuté. V neuvěřitelném stresu jsem tak očekávala další kontroly. Ta na ledviny a uši naštěstí dopadla dobře. Po fyzické stránce nás tak evidentně bude pálit „jen“ ta žloutenka a nízká váha.

Doktoři první dva dny vyčkávali, jestli se Anetčino tělíčko s tou žloutenkou popere samo. Bohužel nepopralo. A hodnoty šly stále nahoru. A tak v den, kdy by nás už oficiálně mohli pustit z porodnice domů, putovala naše holčička místo do svého pokojíčku do inkubátoru na fototerapii. A kvůli opravdu vysokým hodnotám mi ji ani nenosili na kojení, aby ji z inkubátoru nevytahovali. Sestry z novorozeneckého mi říkaly: „Hlavně klid, maminko, netrapte se tím, ať nepřijdete o mlíko. Žloutenka bývá běžná a vy budete mezitím mléko odstříkávat a nosit nám ho každé dvě hodiny. Aspoň si odpočinete a vyspíte se.“ Jenže to se lehce řekne – "netrapte se". Samozřejmě že jsem to obrečela... A spánek? Tak na ten jsem vážně neměla náladu.

Pohled na dítě s páskou přes oči mi rval srdce

Naštěstí jsem ležela na nadstandardním pokoji, a tak za mnou mohl manžel kdykoliv přes den přijít a strávit tu se mnou celý den. Když v neděli malou odvezli na novorozenecké oddělení na fototerapii, dorazil můj muž hned dopoledne, abych ji poprvé v inkubátoru neviděla sama, ale abychom to zažili společně. Vlastně jsem ani nevěděla, co čekat. Když jsem ale viděla Anetku, jak leží v inkubátoru s páskou přes oči a usilovně pláče, měla jsem co dělat, abych se tam nezhroutila. Na ten pohled a pocit bezmoci nikdy nezapomenu. Sestry nás sice uklidňovaly, že je to normální, ale každá máma asi chápe, jak to sice hlava chápala, ale srdce ne.

Když jsem ale viděla Anetku, jak leží v inkubátoru s páskou přes oči a usilovně pláče, měla jsem co dělat, abych se tam nezhroutila.
Když jsem ale viděla Anetku, jak leží v inkubátoru s páskou přes oči a usilovně pláče, měla jsem co dělat, abych se tam nezhroutila.
Autor: iStock

Další návštěvy Anetky v inkubátoru byly naštěstí o trochu psychicky snazší, a druhý den svícení mi ji dokonce už vozili na kojení. Vždycky jsem se domnívala, že ty řeči matek, jak poznají své dítě podle pláče, jsou konejšivé bláboly, které mají povzbudit jedinečnost a superschopnosti oněch žen. Přece všechny děti brečí stejně. A navíc ještě u novorozence, na kterého si teprve zvykáte, nemůžete rozpoznat jeho specifický projev... Rozhodně ne po dvou dnech, kdy je na světě, myslela jsem si. Jenže já to svoje škvrně poznala! Vážně. Nekecám! I když bych si předtím také sama nevěřila. Ale její vysoký hlásek jsem bezpečně rozpoznala mezi těmi ostatními, a tak jsem vždy přesně věděla, kdy na chodbě vezou z inkubátoru mou hladovou holčičku, a kdy naopak jiné dítko, a já tak ještě nemusím vytahovat prso ke kojení.

Jakým tempem a kdy rostou kojené děti?

Po třech dnech byla terapie úspěšná a hodnoty žloutenky šly dolů. A také ostatní vyšetření dopadla dobře a u naší holčičky se naštěstí nepotvrdily obavy z možných důsledků nedonošení. A proto – když nás přijel manžel vyzvednout – malovala jsem si, jak teď už bude všechno v pořádku. Měli jsme sice horší start, ale malá přibírá, hodnoty žloutenky jdou dolů a doma se to dá všechno do úplného pořádku. A hlavně – budeme všichni tři spolu... Přesně takhle jsem si to vysnila. A pak jsem dorazila domů... Víte, jaká je pravděpodobnost, že se vrátíte z porodnice domů s miminkem a nepoteče teplá voda? V našem případě téměř stoprocentní. Ano, opravdu den předtím, než jsme s Anetkou dorazili domů, vypnuli v našem domě teplou vodu kvůli opravám a údržbě. Na celý týden. To nám to hezky začíná, říkala jsem si. Kdybych jen tehdy tušila, že tohle bude ta nejmenší „nepříjemnost a problém“ našich prvních týdnů doma...

Sdílej na facebooku
Autor: Michaela Kaňoková

Diskuse ke článku

.

Související články

Video

Pomůžeme vám vybrat porodnici!

Těhotné ženy čeká jedno důležité rozhodnutí. Musí si vybrat porodnici, v níž přivedou svoje dítě na svět. Mezi zařízeními jsou velké rozdíly - některé se ani za posledních třicet let nijak moc nezměnily k lepšímu a stále používají rutinní škodlivé postupy, jiné nabízejí příjemné prostředí, individuální přístup, respektují porodní přání a jsou nakloněné alternativnějším metodám. Případně si tam třeba můžete přivést svoji porodní asistentku nebo dulu.

Která porodnice je nejlepší? Která nejvíce vyhoví vašim představám o tom, jakým způsobem chcete svého potomka přivést na svět? Jaké jsou přednost a zápory jednotlivých porodnických zařízení? Podívejte se na přehled všech porodnic na webu maminka.cz a přečtěte si, jak dopadly v hodnocení ostatních žen. Dozvíte se, které porodnice získaly nejvyšší počet bodů a které naopak úplně propadly, přečtete si zkušenosti rodiček a získáte spoustu informací, které vám pomohou zorientovat se v nabídce a vybrat si tu pravou.

Už máte jeden nebo dokonce víc porodů za sebou? Budeme rádi, když nám i vy napíšete svoje zkušenosti z porodnice a pomůžete tak dalším matkám, aby se rozhodly správně.

PORODNICE

Horoskopy


Zobrazit domovskou stránku