Výživa dětí: Jak zjistit, kolik je v ovoci a zelenině dusičnanů?
Dusičnany neboli soli kyseliny dusičné jsou všude kolem nás. Jsou přítomny v půdě, ve vodě, ale i v ovoci a zelenině. Odborníci doporučují jejich hodnoty v jídle hlídat, protože nadměrný a dlouhodobý příjem dusičnanů zvyšuje riziko onemocnění rakovinou, cukrovkou či Alzheimerovou chorobou.
S rozpoznáním hladiny dusičnanů v jídle pomáhá specializovaný přístroj Greentest Eco. Ten nejen pomůže odhalit případné vysoké hodnoty, ale umí také rozpoznat míru čerstvosti potravin.
V organismu se dusičnany rozkládají na dusitany a mohou se měnit na rakovinotvorné nitrosaminy. Mohou se rozložit i na oxidy dusíku, které se vážou na hemoglobin a způsobují omezený přenos kyslíku v krvi, což může v případě kojenců způsobit i smrt. Byly též nalezeny souvislosti mezi vysokými dávkami dusičnanů a Alzheimerovou chorobou, rakovinou střev a konečníku. To vše platí při vysokých koncentracích, tedy při stálé a intenzivní konzumaci.
Přístroj měří hodnoty za vás
Na českém trhu je k dispozici několik produktů, které jsou schopné hodnoty dusičnanů v jídle změřit, jedním z nich je například zmíněný Greentest Eco.
Díky výsledkům testu lze vyhodnotit také čerstvost ovoce. Čerstvost je něco, co nelze vždy jednoznačně poznat podle vzhledu. Některé ovoce může být skladováno v lednici i měsíce po sklizni nebo být upraveno konzervanty a chemikáliemi, díky nimž vypadá čerstvě. Vysoká úroveň dusičnanů naznačuje, že ovoce není čerstvé, protože ty se uvolňují během skladování, když se ovoce začíná rozkládat.
Kde je dusičnanů nejvíce?
Největší dávku dusičnanů přijímáme z vody. Dále z nakládaných mas, tvrdých sýrů či konzerv, pokud se při jejich výrobě používají dusičnany a dusitany jako aditiva, zaručující pěknou barvu či delší trvanlivost (dusitan draselný - E249, dusitan sodný - E250, dusičnan sodný - E251). Následuje právě již zmiňované ovoce a zelenina.
Kolik dusičnanů v zelenině či ovoci je, to záleží nejen na jejich obsahu v půdě a způsobu hnojení, ale třeba i na světelných podmínkách. Platí, že čím je světla méně, tím víc je v potravinách dusičnanů – proto byste měli být při stravování opatrní především na množství konzumace tzv. rychlené zeleniny, která se objeví na trhu hned po zimě, kdy je světla nedostatek. Nejvíc dusičnanů je obecně v listové zelenině - ředkvičkách, cuketě, špenátu, hlávkovém salátu, kapustě, květáku a zelí. Obsah dusičnanů není stejný ve všech částech zeleniny, v hutnějších částech, tedy například v košťálech, je jich více.
Pár rad nakonec
Pokud chcete s příjmem dusičnanů bojovat, omezte příjem rychlené zeleniny, hlavně listové. Pokud se přeci jen rozhodnete pro její konzumaci, zbavte se košťálů a stonků. Obecně je nejvíc dusičnanů u kořene a stopky, u mrkve ve vnitřním válci. Uvařením se obsah dusičnanů snižuje až o 75 procent – ovšem za cenu ztráty vitaminu C. A v neposlední řadě víc dusičnanů je v zelenině v zimě, méně v létě, vyšší obsah totiž mají plodiny ze skleníků.