Jedináčkové: Jaké to skutečně je vyrůstat bez sourozenců?
Foto: iStock
18. ledna 2017 06:00Hned na okraj podotýkám: jsem taky jedináček a musím říct, že jsem si toho kdysi na tohle téma vyslechla až nad hlavu. Že jsou jedináčkové rozmazlení, že jsou sobci a že nejsou ani trochu samostatní. Jaká je tedy pravda o jedináčcích a má to své výhody, nebo spíše nevýhody?
Rozmazlení sobci? Ne!
...Autor: iStockMít jedináčka znamená, že si můžete naplnit rodičovskou touhu, ale zároveň se nemusíte až tak moc omezovat. V tomhle dávám psychologům za pravdu. Já mám na rozdíl od mé matky děti tři a omezovat jsem se musela skutečně víc, než když jsem měla dítě jedno. Určitě ale taky neplatí všechno, co se o nás jedináčcích říká. Nejrůznější výzkumy totiž ukazují, že když rodiče nepokazí výchovu, i z jedináčků můžou vyrůst zodpovědní, spolehliví a vyspělí lidé.
Výhody jedináčků
...Autor: iStock• Jedináček má výhodu, že veškerá energie rodičů směřuje pouze k němu.
• Jedináček během výchovy získává hodně od svých rodičů, víc než v případě, že by měl sourozence. Rodiče si s ním více povídají a mají na něj více času. I proto bývají jedináčci později vytrvalejší, důslednější a taky zodpovědnější.
• Jedináčkové mohou (ale nemusí) být více orientovaní na uspokojování vlastních potřeb a méně se chtějí čehokoli vzdávat.
• Rodiče se obvykle jedináčkovi více věnují, což je prostě dáno tím, že nemusí rozdělovat čas více dětem (jeden úkol atd.). S jedním dítětem vše hravě zvládnou, u dvou dětí už jim bude muset stačit třicet minut, se třemi dětmi to bude na každé jen dvacet.
• Jedináčkům obvykle rodiče bez remcání zaplatí jazykový kurz navíc, kroužek, hory navíc či doučování. U tří dětí už je to problém.
• Když jedete na návštěvu k příbuzným a dostanete čokoládu, nemusíte se o ni s nikým dalším dělit a můžete ji sníst celou sami.
Nevýhody jedináčků
...Autor: iStock• Protože jsem vyrůstala jako jedináček, moc dobře vím, co mě štvalo nejvíc. Za největší nevýhodu jsem považovala to, že jsem si nemohla se sestrou nebo bratrem postěžovat na rodiče, když mě naštvali.
• Jedináčkové mají sice svůj vlastní pokoj a svou postel, nemusí se o nic dělit, ale někdy zažívají smutek ze samoty. I proto si podle psycholožky Terezy Beníškové mnoho jedináčků později v budoucnosti pořizuje početnější rodinu, čímž si kompenzují vlastní samotu z dětství. Ano, jsem toho důkazem (tři synové).
• Jedináčkům můžou chybět sociální dovednosti, které se děti, když jich je v rodině víc, učí přirozeně. Na druhou stranu se tyto dovednosti dají získat i jinde, třeba ve školce, kroužcích a podobně.
• Neustále se snaží vyhledávat kontakt s vrstevníky, aby s nimi mohli řešit problémy. Nebo právě naopak – někdy jsou jedináčkové uzavření a těžko navazují dlouhodobé vztahy a problémy si řeší sami v sobě.
Jedináček jako trend
...Autor: iStockNěkdy mají rodiče jedno dítě, protože více dětí se jim prostě nepodařilo mít. Jiní mají jedno dítě třeba z ekonomických či zdravotních důvodů. Ať je to tak, jak chce, počet rodin s jedním dítětem narůstá. Bohužel je to i kvůli tomu, že dřív než přijde na řadu další sourozenec, rodiče se stihnou rozvést, takže mnohem více je rozvedených žen s jedním dítětem. Podle odborníků to mají rodiče jedináčků s výchovou mnohem těžší. „Bývají nejistí, úzkostlivější a více ochranitelští, což může dítěti paradoxně uškodit,“ domnívá se psycholožka Beníšková. Sebevědomí a víru v sebe sama totiž dítě získá jen tehdy, když si všechno samo prožije.
Jak zvládnout nástrahy výchovy
...Autor: iStockNejčastější chybou při výchově jedináčků bývá zahlcování dítěte slepou láskou. To taky bývá nejčastější chyba rodičů, kteří jsou až moc úslužní, až moc se na dítě fixují, a dokonce na něj přenášejí své neuskutečněné sny. Pak se stane, že dítě se pod takovou tíhou může zhroutit, uzavřít do sebe, pociťovat vinu nebo začne trpět pocitem méněcennosti. Výkon a co nejvíce kroužků, protože „ty to přece dokážeš“, je největší úskalí jedináčkovské výchovy. Může to mít samozřejmě i svá pozitiva – studie naznačují, že jedináčkové dříve chodí, mluví, mají lepší slovní zásobu a umějí líp komunikovat s dospělými. Je to tedy hlavně na rodičích, zda z jedináčka vychovají frustrovanou bytost, nebo naopak. Ve finále – osamělé a rozmazlené dítě můžete vychovat i v rodině, kde je dětí třeba pět.
Související články
