5 projevů dětského chování, které bychom neměli dětem nikdy vyčítat
- 25. ledna 2017 06:00
Možná vám leze krkem, když vaše dítě pořád fňuká nebo se vás pořád na něco vyptává, ale některé dětské projevy jsou dány tím, jak děti rostou a vyvíjejí se, takže bychom je neměli peskovat nebo jim to vyčítat. Které projevy to jsou?
Neposedí a pořád se vrtí
...Autor: iStock.comTo, že dítě pořád pobíhá a nevydrží ani chvilku na jednom místě, může pořádně vytočit nejednoho rodiče. Ale nemusíte to dětem neustále vyčítat, a ještě jim opakovat, aby si sedly a nedělaly hluk. Některé děti potřebují vybít energii – a jak jinak než pohybem? Ano, je to někdy náročné, uhlídat neposedné dítě, ale buďte rádi, že je takové. Chce poznávat svět a vsedě ho rozhodně nepozná. Stanovte pouze hranice, za které už nesmí, ale jinak děti nechte, ať si hrají, běhají, skáčou a blbnou.
Od rána nezavře pusu
...Autor: iStock.comMí tři synové začali pořádně mluvit až ve třech letech. Ovšem stálo to za to. Mluvili neustále a pořád měli nějaké otázky. Proč, co, jak? Někdy jsem se musela hodně držet, abych jim tu „ukecanost“ nevyčítala. Když máte dítě, které nezavře po celý den ústa, je to náročné, vnímat a snažit se odpovídat. Děti jsou ale zvědavé a zvídavé, chtějí se dozvědět všechno a nejlépe hned. Nejhorší, co můžete udělat, je odbýt je a poslat je do pokojíčku, aby daly pokoj. Chce to trpělivost, ale věřte, že každá vaše odpověď (i kdyby byla nesprávná) jim dá mnohé do života. A hlavně v nich posílí pocit, že vám vůbec za tu odpověď stojí. Nikdy jim nezakazujte mluvit, komunikační kanál mezi vámi a dětmi je naprosto důležitý a nesmí se přerušit.
Pořád si vymýšlí a fantazíruje
Velkou výpravu můžete podniknout, i když tomu počasí zrovna nepřejeAutor: Shutterstock.comMáte pocit, že vaše batole nebo předškolák pořád fantazíruje a říká nepravdy? Netrestejte je za to, nechte je být. Děti v tomto nerozlišují fantazii a realitu, takže pokud dítě řekne něco, co není pravda, obvykle nejde o vědomou lež. Fantazie je podle docenta Zdeňka Matějčka úžasná věc a kouzelné slůvko „jakoby“ jim pomáhá překlenout všelijaké logické nesrovnalosti (polínka jako koně, bazének jako moře, trávník jako prales….). Děti si prostě vymýšlejí dlouhé seriály příhod, v nichž samy figurují jako hrdinové. Nezlobte se na ně kvůli tomu. A i první záměrné zalhání dítěte lze brát podle psycholožky Beníškové jako důkaz správného kognitivního vývoje, jako důkaz, že má vaše dítě vytvořenou teorii mysli.
Na všechno říká NE a vzteká se
Když se vzteká, odměřte mu čas "na hanbě".Autor: Signals.comKolem dvou let a dále bude slovíčko „ne“ asi tím nejčastějším, které uslyšíte. Dítě se taky může vztekat a pořádně zakřičet. Nehledejte výchovnou chybu u sebe, období vzdoru a sebeuvědomění je naprosto normální. Nevyzpytatelnost či paličatost patří k normálnímu vývoji a nezbývá než se obrnit trpělivostí. Samozřejmě že se budete snažit nastavit i v tomto případě hranice, ale pokud si bude chtít vzít vaše dvouletá dcera růžové šaty ven do deště, proč to hrotit? Některým výbuchům se dá předejít, jiné jsou nepředvídatelné. Některé dítě to dělá, protože ještě není schopné něco udělat (když je unavené, hladové nebo přetažené), jiné se vzteká, protože něco chce získat. Naučte se rozlišovat a k záchvatům přistupujte individuálně.
Pořád se něčeho bojí
...Autor: iStockNeříkejte dětem, že jsou strašpytlové, je to posměšné a ponižující. „Žádným posměchem a nadáváním nikomu odvahy nedodáme, natož sebejistoty,“ říká Zdeněk Matějček v knize Radosti a strasti. Některé děti jsou odvážnější, jiné se bojí více. Čehokoli – tmy, školky, cizích lidí, lékaře. Snažte se pochopit, proč má dítě strach a proč pociťuje úzkost. Pamatujte, že za to vaše dítě nemůže, předává se to geneticky, někdy za to může náročný porod a někdy se ani neví, proč to tak je. Nepomáhají tresty ani výčitky. Ani rady typu: "No tak se vzmuž, jinak z tebe nevyroste pořádný chlap." Jediné, co pomáhá, je dítěti dodávat neustále jistotu – svou přítomností, chováním. Za všech okolností musí dítě cítit: „Jsem tu s tebou a nikdy tě neopustím.“
.