Magická věta! Tohle zastaví dítě, které se stále ptá PROČ
... Foto: iStock.com
11. dubna 2017 14:10Jsou chvíle v životě mateřském, kdy je třeba si přiznat, že mezi slova, která opravdu slyšet nechceme, patří prostá otázka: PROČ? Proč se proboha pořád ptají proč? Proč jsou jejich otázky nekonečné? No, mají k tomu naše děti dobrý důvod. Opravdu.
Proč, proč, proč?
...Autor: iStock.comDítě zkrátka potřebuje pochopit svět. Potřebuje pochopit detaily, aby si mohlo dávat věci do souvislostí, chápat vazby, konsekvence, příčinu a následek nebo jen zkrátka prachobyčejné fungování světa. A lepší způsob než klást otázky těm, které mají nejblíže (a nejradši), zkrátka nemají. A tak jsou pod palbou „proč“ rodiče a v lepším případě se děti odváží vychrlit proud otázek i na prarodiče či učitelky ve školce. Rodiče ale vedou. No netěší vás, jakou máte u těch dětí důvěru?
Co když už rodič nemůže?
...Autor: iStock.comJste-li pokroková máma a opravdu chcete být svému dítěti tím parťákem a oporou na cestě životem, tak dětem prakticky neustále odpovídejte. Jenže otázky nekončí, jsou stále bizarnější (a přiznejme si, že často i otravnější) a zdá se, že snad nikdy nebudou mít konec. A hlavně postrádá logiku skutečnost, že se děti obvykle ptají stále dokola na to samé.
Tak třeba následujících několik dotazů, které možná znáte (a vy šťastnější ještě ne):
Zubní pasta není k jídlu, ale na čištění zubů. Proč?
Je čas jít spát. Proč?
Přišli jste z venku, běžte si umýt ruce. Proč?
Právě jste svou větu o zubní pastě zopakovala po stopadesáté a přilítlo k vám zpět opět jen „proč“? Po stopadesáté vysvětlujete, proč není zubní pasta k jídlu, a váš tón pravděpodobně nabírá na určité úsečnosti a štěkavosti? A pokud už to po stopadesátéprvní vysvětlovat nechcete, možná se uchýlíte k odpovědi: „Protože jsem to řekla!“
Jak z toho ven?
...Autor: iStock.comZastavte se. Nadechněte se. Tudy cesta nevede. Děti totiž vlastně nechtějí slyšet odpověď. Děti totiž spíše chtějí, abyste jim k odpovědi pouze „pomohli“. Jak? Jednoduše.
Zkuste dětem podat pomocnou ruku. Nebo v tomto případě pomocnou větu. Tady je:
Ty mi řekni proč.
Dítě možná bude potřebovat pomoct. Navést k odpovědi. Možná si budete muset pomoci dalšími otázkami. Třeba:
- Co by se stalo, kdyby..
- Co by se mohlo stát, kdybychom nechali branku otevřenou a tvá malá sestra by vyběhla na ulici?
- Myslíš si….?
- Myslíš si, že když budete skákat na posteli a běhat po schodech nahoru a dolů, že se tvoje tělo připraví ke spánku?
- Víš….?
- Víš, kde máme v domě uschované jídlo, viď? Buď ve špajzce, nebo v ledničce. Dáváme tam i zubní pastu?
Tohle vás možná ušetří řady nepříjemných reakcí a kýblu nervů. Tohle je totiž ten pozitivní způsob, jak reagovat na věčné „proč“.
Funguje to?
...Autor: iStock.comAno, ale chce to cvik. Tak za prvé: váš zájem musí být upřímný. Dítě nesmí pocítit, že vaše odpověď „no, kdepak si tak asi myslíš….“ v sobě nese ironii. Váš zájem o jeho odpověď na „proč“ musí být opravdový a váš záměr jasný: chcete svému dítěti pomoci. A sobě taky, samozřejmě…
Nejdřív možná nebudou odpovědi takové, jaké byste si přála slyšet. Proč bychom neměli jíst zubní pastu? „Protože nechutná dobře.“ V tuto chvíli byste měla pokračovat: „Přesně tak. Nechutná tak dobře jako jídlo. Navíc pasta nemá tu spoustu vitaminů a dalších důležitých věcí, které tvoje tělo potřebuje a dostane právě z jídla. Ale kdyby jsi snědl hodně pasty, možná by tě hodně bolelo břicho.“
Nespolupracuje dítě?
...Autor: iStockŘekněte kouzelnou formulku „ty mi řekni proč“ a dívejte se dítěti do očí. Nebo k němu poklekněte, aby úroveň vašich očí byla stejná. Zeptejte se a mírně nakloňte hlavu na stranu. Věnujte celou svou pozornost dítěti a tomu, co říká. Pomáhejte mu dalšími otázkami. Tahle chvilka se vám opravdu vyplatí.
Každé dítě je jiné. A zrovna to vaše nemusí na upřímnou hru „ty mi řekni proč“ přistoupit. Ale za zkoušku nic nedáte. Pokud slyšíte „proč“ 100x za den, otázkou, kterou vrátíte, možná snížíte počet „proč“ v daném dni na… no alespoň na 99.
Neodpovídejte „nevím“
...Autor: ShutterstockV dětech to ubíjí zvídavost, protože na své otázky nedostávají odpovědi, a tudíž přestávají mít chuť se ptát. Zároveň ale ukázat, že něco zkrátka „nevím“, je pro dítě dobrá škola. Až někdy nebude vědět ono (třeba později ve škole), nebude to pro něj taková tragédie – však i rodič někdy zkrátka neví. Nesmí být ale samozřejmě odpověď „nevím“ na každou druhou otázku.
P.S.: Jeden můj známý, nepoučen, v záchvatu zoufalství odpovídá už jen rezignovaně: „Proč? Protože bagr…“ I když to zní nelogicky, jeho tři děti vědí, že v tuto chvíli už další otázky pokládat nemají. A co funguje u vás?
Čokoládové zajíce a vajíčka dětem raději nekupujte! Většina za nic nestojí
Snažíte se dětem udělat o Velikonocích radost, a proto potomkům nebo vnoučatům kupujete čokoládové zajíce, vajíčka a podobné tematické pochoutky? Bohužel,…celý článek
Trik na liché ponožky nebo skládání triček. A další vychytávky na prádlo!
Liché ponožky trápí snad všechny domácnosti na světě. Mizí přitom ponožky dětí i dospělých. Zázrak, který by to jednou provždy vyřešil, zatím nepřišel,…celý článek
Související články
