Chování dospívajících: Co je normální a co už patologické?
Máte doma teenagera a lomíte nad jeho chováním rukama? Protože vás vytáčí k nepříčetnosti nebo dělá věci, které už přesahují hranici normálních pubertálních projevů? Co je vlastně ještě v normě a co už ne?
Nebojte se slova patologie – neznamená to hned, že z vašeho potomka roste kriminálník. Lékaři a odborníci v oblasti duševního zdraví tento termín používají vcelku běžně, pokud chtějí popsat nějaké odchylky od normy, které se mohou týkat jak zdravotního stavu, tak chování – může to být řešitelný problém.
"Má plné právo se zlobit, ale jeho hněv provázejí patologické projevy, jimiž ubližuje ostatním, je tedy potřeba, aby se naučil ovládat se," může například říci terapeut.
Skutečně patologické je u dospívajících abnormální chování, které už narušuje jejich schopnost fungovat.
Jinými slovy, vzteklé reakce nejsou ve skutečnosti patologické, pokud nevedou k sebepoškození, hospitalizaci, vyloučení ze školy a podobně. Je krajně neobvyklé, když teenageři naopak nemají podobné temperamentní záchvaty, nikdy nepochybují o autoritě dospělých a když jejich chování nikdy nevybočí z normy.
Problémy, které je potřeba řešit
Jak vypadá skutečně patologické chování? Zde je několik příznaků, které už by měly rodiče přimět k tomu, aby zvážili například návštěvu psychologa.
- Když si dítě ubližuje řezáním, pálením, trháním si vlasů atd.
- Když dítě poškozuje svůj vlastní nebo jiný majetek.
- Když dospívající úmyslně zraňuje ostatní.
- Když dítě trpí poruchou příjmu potravy, jako jsou anorexie nebo bulimie.
- Když se dítě začne přejídat tak, že je obézní.
- Když dospívající pije nebo užívá drogy.
- Když dítě neustále lže, a to i když mu to nepřináší žádné výhody.
- Když se dítě dopouští riskantního nebo nelegálního chování, jako jsou gamblerství, krádeže.
- Když se chová promiskuitně.
Pokud pozorujete něco z výše uvedeného, proberte své dojmy s dalšími lidmi, s nimiž váš potomek přichází do styku. Pokud to vidí podobně černě, je záhodno kontaktovat odborníka na duševní zdraví. Někdy může být příčinou například poranění hlavy nebo duševní nemoc, jindy je patologické chování reakcí na stres, zneužívání nebo úzkosti. Někdy právě objevení spouštěče přispěje k poměrně rychlému řešení.
