Jak zvládnout věkový rozdíl mezi sourozenci? Tohle nikdy nedělejte!
- Velký věkový rozdíl mezi sourozenci může přinášet spoustu zajímavých situací Foto: istock.cz11. března 2019 06:00
Dva, nejvýše tři roky. Tak vidí ideální věkový rozdíl mezi dětmi mnoho lidí. Podobně staří potomci totiž mají mnoho společného. Není tak těžké, aby sdíleli jeden pokoj, hrají si spolu a dědí po sobě oblečení. Zdá se to jako model ideál. Všichni ale víme, že variant je mnohem více, a nikdo netušíme, co nám přinese život. Jak zvládnout podstatně větší věkový rozdíl mezi dětmi?
Na začátek je třeba se uklidnit – i když budete rodič ideál, stejně nemůžete všemu předejít. Zatímco jedni říkají, že mají se svým o 10 let starším sourozencem skvělý vztah, jiní budou přísahat na to, že oni si k sobě vzhledem k takovému rozdílu nikdy cestu nenašli.
Najdete dvě sestry, které se narodily rok a půl od sebe, a i když spolu v dětství strávily skoro každou minutu, dneska se vidí dvakrát do roka. Stejně tak jste možná potkali dva nebo i tři nevlastní sourozence, kteří se vídali dvakrát do roka o prázdninách u společného tatínka, protože každý z nich měl vlastní maminku, a dneska si volají obden. Přesto je pár obecných situací, před kterými je dobré vztah svých dětí uchránit.
1. Nenuťte je dělat chůvu
Klasická chyba, nejčastější strast, kterou starší sourozenci zažívají. O své malé brášky a sestry se totiž museli starat, a čím byl věkový rozdíl větší, tím se samozřejmě rozšiřovalo pole možností toho, co všechno by zvládli. Zatímco o dva roky starší sourozenec může tak maximálně podat plenu, o pět let starší už může vodit dítě do školy, vyzvedávat ho nebo ho pohlídat večer. Ale zeptejte se jich, jestli jim to nevadí. Opravdu chcete po 14letém puberťákovi, aby vodil svou čtyřletou sestru třikrát denně domů a hrál si pak s ní a s panenkou Barbie? Bude to hezký základ vztahu? Nestačilo by to jednou týdně?
2. Nesvádějte vinu vždy na staršího
"Ty jsi starší, ty máš mít rozum." Další věta, kterou asi starší sourozenci slyšeli stokrát. Ano, pomáhat se musí, v rodině zejména, ale znáte to. Mladší dítě dost často vytuší, že rodiče mají tendenci mu nadržovat. A sobectví je vlastnost, která je zejména ve věku, kdy ještě není korigována morálkou, celkem přirozená. Všímejte si toho, zda pětiletá holčička prostě jenom nedělá komedie, protože chce své dvanáctileté sestře zavařit. Opravdu má mít starší sourozenec odpovědnost za chování malého prcka, kterého při převádění přes silnici sami sotva zvládáte? Pochvala by vždy měla předcházet kárání. Jinak je jisté, že spravedlivým výčitkám se v dospělosti dětí nevyhnete.
3. Netahejte puberťáka do zoo
Vy rodiče s tím máte jistě hluboké zkušenosti. Pokud nejste zrovna nadšenec do zvířat, asi vás každoroční návštěva zoologické zahrady úplně nebaví. Co teprve loutkové divadlo pro tříleté holčičky! Vy jste rodiče, vy to přežít tak nějak musíte, nechtějte to ale po svých skoro dospívajících dětech. Ano, je fajn, když je rodina pohromadě, ale sourozenci s velkým věkovým rozdílem prostě mají každý jiné nároky. Jednou se přizpůsobím malému, podruhé staršímu, někdy bude s jedním tatínek, jindy maminka, další víkend klidně nechte teenagera doma. Ne, ani mládě slona ho opravdu nebude zajímat.
4. Neporovnávejte, nevzpomínejte
"Janička, ta uměla číst už v pěti letech a taky jela na tábor ještě před první třídou." "Pamatuju si, jak jsme tady v Rokytnici byli s Janičkou, bylo jí pět, a už jezdila černou sjezdovku." Super! Janička je určitě skvělá, ale pokud to vašemu o 12 let později narozenému Honzíkovi budete říkat desetkrát za týden, bude v jeho očích Janička největší ďábel, kterému bude chtít v noci vyškrábat očička. Tedy kdyby se nebál tak, jako se bojí na začátku modré sjezdovky. Neporovnávejte, neshazujte zásluhy mladších dětí. Přece už moc dobře víte, k čemu takové řeči vedou. Janička možná nevystuduje ani třetí vysokou školu, kterou opět začala, a Honzík se stane ve dvaceti lyžařským instruktorem. A když ne, aspoň nebude své sestře vyčítat, že musel jít pořád v jejích šlépějích.
5. Pořiďte každému pokojíček
A teď jedna rada, kterou asi nebude snadné splnit. Pokud to jde, zkuste dětem udělat samostatné pokojíčky. Jedna má kamarádka má děti tři, a tak spolu bydlí 18letý syn a jeho sestry – 10letá a 8letá. Chápu, že někdy to nejde jinak, ale myslím, že na chlapce to nemá dobrý vliv. Holčičky mu doslova lezou na nervy a maličko začíná mít podobný vztah k celému ženskému pokolení. Přece jen je na něj toho pištění trochu moc. Velká sluchátka na uši mu sice udělala opravdu velkou radost, ale nejraději by se, myslím, odstěhoval do komory. Respektujte soukromí svých dětí a pokuste se pokoj udělat alespoň tak, aby byly odděleny opticky.