7 rodičovských přiznání: Čím nás naše děti nejvíce vytáčejí?
Když stojíte v obchodě a před vámi na zemi leží váš vlastní potomek, který se svíjí vzteky, protože mu nechcete koupit lízátko, stydíte se. Pukáte vzteky, jen to nedáváte najevo. Nejraději byste ho zapřeli. A těšíte se, až povyroste a tohle ho přejde, protože pak už vás nebude tak vytáčet. Je to bláhové. Přijdou jiné situace, další dětské triky. Ostatně většina rodičů se shodne, že nikdo je neumí vytočit tolik jako vlastní potomci.
Zeptali jsme se několika rodičů, čím je jejich vlastní děti různého věku nejvíce vytáčejí. Pokud mohu přihodit svou zkušenost, záleží na tom, jak které dítě. Čtyřletý syn mě dostává do vrtule tím, že když na to přijde, pustí se do fňukání místo toho, aby řekl jasně, co vlastně chce nebo nechce. Osmnáctiletý zase tím, že má spoustu řečí, pokud po něm něco chci či ho o něco poprosím, a prakticky není možné, aby to udělal hned. Patnáctiletý kontruje neustálým proudem požadavků prokládaných stížnostmi všeho druhu. Pětiměsíční dcera nepotěší tím, že se v noci každou půlhodinu budí, ale té jediné to těžko vyčítat. A tady máte zkušenosti ostatních rodičů.
Kluk, nebo holka? Jak to díky babským radám zjistit dřív než ultrazvuk
Myšlenka na pohlaví očekávaného děťátka je asi ta druhá nejdůležitější, co budoucím rodičům v hlavě běhá. Ta první je, aby bylo zdravé, samozřejmě.…celý článek
1. Neustále se hádají
"Od doby, kdy si coby malincí navzájem uvědomili vzájemnou přítomnost, se neustále hádají a perou. I když se dlouho nevidí, protože jeden je třeba na škole v přírodě, a těší se na sebe, do deseti minut jsou zase ve při. Budiž, jsou každý jiný, ale proč se tedy navzájem třeba neignorují? Asi bych byla radši, než když se do sebe v jednom kuse navážejí, provokují se, nadávají si." Markéta, Praha, synové 7 a 9 let
"Naše roztomilá tříletá dcera má jednu velkou neřest. Celý den je zlatá, i když náročná na pozornost. Jakmile dorazí z práce můj muž, přepíná do módu: jsem tak unavená, unuděná, trpím. Takže nemůžu s manželem prohodit ani pár vět, prostě se to nedá – snaží se všechnu jeho pozornost uzurpovat pro sebe." Kamila, Praha, dcera 3 roky
3. Před svou dívkou shazuje naši rodinu
"Já bych přizabila našeho sedmnáctiletého chlapce, když si k nám přivede svou dívku a začne před ní shazovat naši rodinu. Jako že je u nás nepořádek, že tu není navařeno a napečeno, a když už, tak že jsou to divná jídla." Vlaďka, Beroun, syn 17, dcera 14 let
4. Vytáčí mě nevlastní dcera
"Mě netočí ani tak vlastní syn jako přítelova dcera, která je u nás každý druhý víkend a půlku týdne navrch, nicméně stále dává najevo, že je u nás na návštěvě, a proto odmítá například pomáhat s domácími pracemi, které mí synové vykonávají úplně běžně. Vrcholem pak je, když se přítel postaví na její stranu, protože je to přece holčička." Ellen, synové 11 a 13 let, nevlastní dcera 9 let
5. Dětem asi nesvědčí střídavá péče
"Před dvěma lety jsme se rozvedli, přes rok máme děti ve střídavé péči. Bohužel, výchovné rozdíly mezi mnou a manželem se jen prohlubují. Děti se střídají po týdnu, první tři dny po návratu se chovají hrozně, dva dny jsou fajn, poslední dva dny zase básní o návratu k tatínkovi, který jim všechno dovolí a koupí. Vím, že to až tak velký rozdíl pořád ještě není, syn i dcera to nadsazují, ale jsem z toho naštvaná a nešťastná." Gábina, syn 11, dcera 12 let, Kladno
Finské děti dostanou od státu po narození krabici plnou věcí a první měsíce v ní i spí
Všechny děti by měly dostat v životě stejnou šanci. Taková myšlenka inspirovala finskou vládu k tomu, aby každému narozenému dítěti věnovala stejný…celý článek
6. Dcera strašně lže
"Nevadí mi, když děti zlobí, snesu dětskou drzost, ale hrozně mi vadí lež. Bohužel, naše devítiletá dcera je rozená lhářka. Když jí byly čtyři, možná to vypadalo roztomile a my jsme to dost neřešili, teď už je schopná lhát ve velkém a nezdá se, že by nějaký trest fungoval." Blanka, Kutná Hora, dcera 9 let
7. Naše děti jsou líné
"Jsme s mužem oba hodně aktivní. Nechodíme sice do posiloven, ale v létě i v zimě chodíme na výlety, jezdíme na kole, jsme na vzduchu. A naše sedmiletá dvojčata to unisono nesnášejí. Pěší chůze delší než kilometr je unavuje, prudí, zkazí každý výlet, natož aby třeba spali pod stanem." Martina, dva kluci 7 let, Náchod
