Na vlastní kůži: Týden zavřená doma na mateřské se dvěma dětmi
Nevadí mi starat se o malé děti, nevadí mi, když se kojenec občas v noci vzbudí, nevadí mi neustále dokola odpovídat na dotazy "proč". Ale když je toho moc, je toho příliš. Momentálně jsem druhý týden doma s lehce nastydlou půlroční dcerou a předškolákem s chřipkou a mám pocit, že na sobě pozoruju všechny neduhy mateřské dovolené najednou.
"A neměla bys zkoušet dávat jí čaj?" Nevinná otázka, kterou mi položil můj muž, když jsem mu před pár dny říkala, že naše malá dcera se neustále dožaduje spousty jídla, a ještě navrch spousty kojení a že je to občas dost náročné, mě dost vytočila. Nahlas jsem neřekla nic, nemám zrovna energie na rozdávání, hlavou jsem o zeď mlátila jen v duchu.
Měla jsem za sebou skoro týden, kdy jsem byla doma zavřená s dvěma malými dětmi, které se doma nudí úměrně tomu, jak je za okny čím dál hezčí počasí. Čaj i vodu jsem kojenci zkoušela dávat milionkrát, bohužel si zatím vede svou. Milionkrát jsem udělala i spoustu jiných věcí, aniž bych na konci týdne měla pocit, že by cokoli z toho bylo nějak užitečné či to snad mělo nějaký viditelný efekt.
Výsledkem byl toliko pocit, že padnu na ústa, pokud mě někdo brzy nevysvobodí. Můj muž v tom byl částečně nevinně, musel koncem týdne na pár dní odjet, což jsem věděla dlouho dopředu. Dětské choroby poctivě dodržují zákony schválnosti, vybírají si často právě takové dny.
Spát jako miminko? Dovolte, abych se zasmála
Před několika dny jsme na facebookové stránce našeho webu zveřejnili fotku nevinného kojence s popiskem v tom duchu, že ten, kdo říká, že spal jako malé miminko, asi doma žádné takové dítě nemá. Fotka měla velký úspěch, nejspíše se v mnoha případech trefila do černého. U nás rozhodně, malá dcera spí asi jako nervózní senior s těžkou nespavostí. Probudí ji každé zavrzání podlahy či zaštěkání psa. Z vedlejší vesnice.
Co čekáte od babiček a čím vás štvou? Hlídání ano, moudré rady ne
Když si člověk dá práci a projde zkušenosti lidí na webech nebo se poptá v okolí, narazí na hodně odlišné přístupy prarodičů. Celkově se ale zdá, že…celý článek
Jedině matka zjevně dokáže vstát s prudícím miminem v pět ráno a hodinu mu v kuchyni podávat chrastítka. Když se konečně proberu, dcerka chce jít spát. Tak dobře, sláva, sice už i slunce vyšlo, ale co, dospím se. Bohužel, po sedmé se budí syn, má hlad, žízeň a nadále i teplotu.
Napadlo by vás to? Vtipné vychytávky pro všechny rodiče s kočárkem
Už vás někdy naštval kočárek, který zabírá dvě třetiny zavazadlového prostoru nebo v něm lítá sem a tam? Nebo to, že se vám převážil, když jste z…celý článek
Zatímco podesáté běží Prasátko Pepina a Včelí medvídci, snažím se věnovat se domácnosti, když už jsem na mateřské. Jde to skvěle, škoda jen, že uklizená kuchyň vydrží jen asi tak půl dne a všechno prádlo nebude vzhledem k frekvenci, s jakou dcera blinká a s jakou se naši teenageři převlékají, vyprané, natož složené nikdy.
Cože, ještě Velikonoce?
Každopádně zatím stále nedošlo na velikonoční výzdobu, což byl nouzový plán, který jsem si malovala, když jedno z dětí před týdnem lehlo. Teď už na to nemám ani energii, ale on na to stejně nebyl čas – vypadá to podivně, ale ačkoli jedno malé dítě kvůli chřipce polehává a druhé samo nikam nedoleze vzhledem k věku, nemám snad ani pět minut, kdy bych mohla dělat něco úplně neužitečného. Popravdě řečeno, mám co dělat, abych si odskočila na záchod nebo něco snědla, zatímco druhou rukou krmím kojence a/nebo krájím jídlo čtyřletému synovi. Neustále má někdo hlad, žízeň, nudí se, praštil se, něco vylil, poslintal a tak. Tisíckrát nic.
Každá matka, která takový zápřah vydrží déle než týden či dva a nepropadne alkoholu nebo alespoň čokoládě, je pro mě hrdinka. Stejně jako ta, která se v podobné dny dokáže vymotat ze županu a učesat se. Já to moc nestíhám a s dětmi k doktorovi už se ani nemaluju.
