Neplodných párů je stále víc, přibývá mužů s potížemi
Problémy s přirozeným početím potomka má v současné době kolem čtyřiceti procent českých párů. Mnoha z nich může pomoct moderní medicína, jak vysvětluje primář oddělení asistované reprodukce klinického centra Iscare MUDr. Jaroslav Hulvert.
Související články
Umělé oplodnění je dnes celkem běžné, ale církev ho stále odmítá. Podíval jste se někdy na svou práci i z hlediska náboženství?
Jistě, asi jako každý, kdo se tímto oborem zabývá. Sám v sobě jsem si to ale vyřešil už dávno. My sice dáváme co nejblíže k sobě genetické informace spermie a vajíčka, ovšem to, zda z nich vznikne embryo, už nejsme schopni ovlivnit, to je práce „matky přírody“. Rozhodně však netvoříme zdegenerované či geneticky zmutované jedince, jak si o nás kdekdo myslí! A pomoct neplodnému páru mít vlastní dítě zcela určitě není hřích.
Kontroverzní je ale i to, že ho čím dál častěji podstupují jak lesbičky, tak matky ve věku babiček.
Žádost lesbičky či jakékoli ženy, jež by chtěla mít miminko bez partnera, musím odmítnout, naše legislativa to neumožňuje. Na druhou stranu nemám právo, čas a prostředky pátrat po sexuální orientaci pacientek. Pokud jde o starší ročníky, u nich je šance na úspěch obvykle už hodně malá. Když se ale nakonec pro mimotělní oplodnění rozhodnou, nezbývá mi než respektovat jejich vůli a pokusit se o něj, i když s tím ne vždy souhlasím. Pochopitelně je pokaždé upozorním na eventuální zdravotní rizika v průběhu těhotenství či porodu i na komplikace, které mohou nastat později v souvislosti s jejich věkem.
Jak vystrnadit děti z mamahotelu: Nepřehánějte to s pohostinností
Mladí Češi patří k těm, kdo s oblibou využívají služeb svých rodičů, a to i v době, kdy už sami vydělávají. Nechají si od nich prát a vařit, ačkoli…celý článek
Spíš výjimečně. Příroda ale občas opravdu umí zázraky. A pokud ona „usoudí“, že se žena má stát maminkou, tak se jí i přes všechna úskalí stane!
Slyšeli jsme o ženě, která v pátém měsíci, aniž by věděla, že je gravidní, skákala na laně z mostu. Přesto se jí narodil zdravý syn. Ale vy asi řešíte opačné extrémy…
To ano. Příčin neplodnosti je celá řada. U žen jde nejčastěji o hormonální poruchy, poškození vejcovodů, problémy s uhnízděním oplodněného vajíčka, vrozené nebo získané vady dělohy, endometriózu, různé infekce a předčasnou menopauzu. Vliv má i to, že dnešní ženy s těhotenstvím nespěchají a rozhodnou se pro dítě třeba až po třicítce, kdy podmínky pro přirozené početí nemusí být vždycky úplně ideální. U mužů zase dlouhodobě klesá kvalita i množství spermií. Jen pro srovnání: před padesáti lety jich měli více než 100 milionů na mililitr, dnes má 15 až 20 procent mužů jen dvacet milionů spermií, což už je z hlediska reprodukce alarmující stav!
Těhotenství a jídlo: 10 nejčastějších otázek žen, které čekají dítě
Je to nejkrásnější období v životě ženy, říká se. Realita je mnohdy trochu jiná. Nastávající maminky trápí řada obtíží a lékaře zahrnují množstvím…celý článek
To je to s muži opravdu tak špatné?
Bohužel ano, podílejí se na neplodnosti rovným dílem. O příčinách se sice stále vedou debaty, ale vliv civilizačních faktorů můžeme považovat za jistý, hodně se mluví o vlivu kouření a stresu. Dám vám jeden docela smutný příklad. Před časem se přihlásilo deset mladíků, všichni zcela zdraví, v ideálním potentním věku kolem dvaceti let, jako dárci spermatu. Z nich bylo šest nevhodných, protože nesplňovali parametry, a dvěma jsme museli dokonce doporučit, aby si nechali co nejrychleji zamrazit spermie, dokud nějaké ještě mají! Naštěstí máme pro tyto případy k dispozici moderní technologie, s pomocí tzv. mikromanipulační metody jsme schopni oplodnit vajíčko i ve zdánlivě neřešitelné situaci, kdy máme k dispozici jen jedinou spermii! A pokud se nevyskytuje v ejakulátu, dokážeme ji často najít v nadvarlatech či varlatech.
Na nedostatek práce si asi nemůžete stěžovat?
Samozřejmě, že ne. Výhodou je, že Iscare má oddělení asistované reprodukce už šestnáct let, zkušenosti embryologů, lékařů i sester jsou totiž v tomhle oboru k nezaplacení. Ani já nejsem žádný zajíc, začínal jsem zhruba ve stejné době. Mnoho zájemců sice přichází na kliniku trochu předčasně, obecně se to doporučuje až po roce marného snažení, to ale bohužel nic nemění na faktu, že neplodnost trápí v Česku zhruba sedminu párů, a to rozhodně není málo. Naštěstí je počet těch, kterým dokážeme pomoci, dost vysoký, i když třeba ne hned na první pokus – podle statistik se to pohybuje od 80 do 90 procent!
| Potíž | Počet lidí, kteří mají problém |
| Neplodnost jako taková | 7 procent párů |
| Úspěšnost léčby neplodnosti | 80 až 90 procent (celkově) |
| Počet žen s problémy | 15 procent |
| Počet mužů s problémy | 18 procent |
Jak dlouho obvykle trvá, než se „dílo“ podaří?
To záleží na konkrétním problému. Nejdřív logicky zkoušíme ty jednodušší cesty, např. hormonální preparáty na podporu či vyvolání ovulace. Na trhu je i speciální test, podle kterého se dá „nastavit“ nejvhodnější doba k početí. Jsou i další metody, mnohdy však stejně nezbude nic jiného než provést IVF (in vitro fertilizace – pozn. red.) cyklus s následným přenosem embrya do dělohy. Když žena otěhotní, ať už jakýmkoli způsobem, mám vždy radost, i když si dobře uvědomuju, že moje úloha v tomto procesu není až tak velká.
Gynekologie je trochu zvláštní profese, muži i ženy o ní mají často zkreslené představy.
Ty jsou zhruba dvojího druhu: mnozí muži mi závidí, i když, mezi námi, opravdu není co, a ženy si zase obvykle myslí, že nemůžu mít v civilu chuť na sex, když vidím neustále před sebou in natura jejich orgán. Obě jsou mylné – tedy alespoň u mě, naučil jsem se už před lety odkládat na ramínko spolu s bílým pláštěm i svou profesi. S gynekologií navíc úzce souvisí porodnictví, a to je zase o něčem úplně jiném. Pomoci dítěti na svět je krásný a obrovsky povznášející pocit, zvlášť když je porod komplikovaný, takže chvílemi pochybujete o úspěchu. Jen velmi těžko se to dá k něčemu podobnému přirovnat.
Jak jste se k tomuto oboru dostal?
Víceméně náhodou. A stejně jsem se později dostal k reprodukční medicíně – vděčím souhře šťastných okolností, možná jsem to měl napsáno v nějaké „knize osudu“. Jako aktivní sportovec jsem se nejčastěji setkával s lékaři při úrazech, takže má původní představa byla, že budu dělat nějaký akčnější obor, třeba ortopedii nebo chirurgii. Po skončení studií se mi nechtělo začínat v Praze, protože jsem se obával, že by mě tam k ničemu pořádnému nepustili, a vyhlédl jsem si raději nemocnici v Benešově. Jenže jinde než na patologii a gynekologii tehdy volné místo nebylo. Svou roli také hrálo to, že rok předtím jsem tam byl na stáži, a tak jsem věděl, že je tam dobrá parta lidí. No, a už jsem u toho zůstal a nakonec si porodil i syna…
Proč cvičit jógu v těhotenství? Zbaví vás strachu!
Těhotenství je krásné období v životě ženy, kdy se postupně fyzicky i psychicky připravuje na porod a mateřství. V těle i mysli ženy probíhají nejrůznější…celý článek
Neporušil jste tím medicínské „jedenácté přikázání“ - nikdy neléčit vlastní rodinu?
Porod dcery, prvního dítěte, jsem svěřil do rukou kolegů a u druhého potomka jsem plánoval stejný postup. Když ale manželka přišla s bolestmi, zrovna jsem měl noční službu. A než mnou přivolaná kolegyně dorazila, byl už syn na světě, naštěstí to šlo opravdu jako po másle. Dnes už je dospělý a připravuje se ke zkouškám na stomatologii.
