Máte doma puberťáka? Čekají vás tyhle tři boje!

  • Máte doma puberťáka? Čekají vás tyhle tři boje!
    Ostré střety mezi dospívajícími a rodiči jsou vlastně nezbytné
    Foto: istock.cz
    Sdílej na facebooku
    20. října  2018 
     06:00
    Psychologové se shodují, že existuje několik konfliktů mezi rodiči a dospívajícími potomky, které jsou zkrátka věčné a řeší se znovu a znovu v každé rodině, která vlastní alespoň jednoho puberťáka. Situace se stává ještě zajímavější v případě, že k němu existuje minimálně jeden mladší nebo starší sourozenec. Připravte se na tohle!
  • Rodič jako úhlavní (ne)přítel!

    ...
    ...
    Autor: iStock

    Obdobím dospívání, kdy jsme byli přesvědčeni, že rodiče jsou ti nejnemožnější a nejnesnesitelnější tvorové na planetě, jsme si prošli všichni. Vzpomenete si ještě na všechny své „kousky“, které jste kdysi těm svým předváděli? Dobrá paměť se v tomto smyslu hodí zejména ve chvílích, kdy vás váš vlastní potomek vytočí do nepříčetnosti.

    Podle odborníků existují tři zásadní druhy konfliktů, dá se říct věčných soubojů, které svádí dospívající ratolesti se svými rodiči. Jsou takřka nesmrtelné a opakují se stále dokola. A málokdy se vám podaří se jim vyhnout. Jsou totiž neoddělitelnou součástí procesu „odboje“ a vymezování se vůči celému světu, kterým procházejí všichni teenageři.

  • 1. To není fér!

    ....
    ....
    Autor: iStock

    Příklady:

    *Starší bratr se klidně zdrží na diskotéce dlouho po půlnoci, přijde pozdě domů a nic se mu nestane. A to je přeci strašlivě nespravedlivé!

    *Mladší setra si nikdy nechce uklidit své hračky, které rozházela po celém bytě. A kdo je pak požádán, aby vše posbíral a uklidil? Dospívající sourozenec, kdo jiný. Rozmazlená malá holka zase nic nemusí!

    *Už zase si nemůžu koupit nový dres na kolo, kopačky nebo lyže, protože jsou moc drahé. Navíc je potřeba zrovna opravit auto, pořídit novou pračku a bráchovi větší postel. Ach jo, a já zase nic!

    Co tím sleduje?

    Jednoznačným úmyslem je ve všech případech citové vydírání, potřeba vzbudit soucit a považovat sám sebe za největšího „chudáka“ na světě, kterému nikdo nic nedopřeje. Když uslyšíte teenagery vést rozhovor o tom, jak je všechno nespravedlivé, tak to, co skutečně cítí, je: „Nejsem dostatečně zajímavý ani důležitý.“ Pokud váš potomek v jednom kuse zuřivě obhajuje důležitost spravedlnosti a poctivosti, věřte, že tím má na mysli zejména tu, která se týká jeho vlastní osoby. Chce zkrátka docílit toho, aby získal to, co chce. Pocity křivdy často pramení z přesvědčení, že není pro své rodiče tolik důležitý jako ostatní sourozenci nebo že rodiče podceňují, jak nutně potřebuje novou výbavu na fotbal nebo koženou bundu, kterou už mají ve třídě úplně všichni.

    Řešení:

    Nejlepším řešením, jak tento boj zastavit, je nesnažit se dohadovat se o tom, co je a není spravedlivé, ale řešit rovnou emocionální záměr. Tedy rozklíčovat pohnutky, které vedou puberťáka k podobným myšlenkám a pocitům, a snažit se do nich vžít. Například v případě nákupu nového oblečení můžete říct: „Tak ty si myslíš, že je nespravedlivé, když ti to nechci koupit? Řekni mi proč?“ Pravděpodobně uslyšíte něco v tom smyslu, že „Vy si pořád něco kupujete“ nebo „Já si to tričko (kolo, džíny…) ale fakt zasloužím“. I když nad takovými odpověďmi pravděpodobně jen zakroutíte hlavou, jsou důležité. Ukazují vám emoční záměr a pravý důvod chování vašeho dítěte, poznáte, v čem vidí největší křivdu vůči sobě. Jak reagovat? Upřímně. Třeba takto: „Ano, vím, že se cítíš ukřivděný a máš zlost, že ti to nechceme koupit. Není to ale žádný trest, nejde o to, že bys nebyl hodný. Pravdou je, že se snažíme ušetřit peníze na letošní dovolenou u moře, která bude pro nás všechny. Vím, že je to pro tebe důležité, ale teď zkrátka musíš počkat. Uvidíme příští měsíc.“

  • 2. Nejsem už žádné dítě!

    ...
    ...
    Autor: iStock

    Příklady:

    *Puberťák chce zůstat přes noc u přátel, rodiče říkají jasné ne. Co si pomyslí? Už zase se ke mně chovají jako k malému dítěti. Copak mi nevěří?

    *Potomek se chystá na rockový koncert, rodiče ho nechtějí pustit. A je to tu zase: Nejsem přece žádné mimino, nemusí mě pořád držet na vodítku! O co jim jde? Všichni ostatní můžou!

    Co tím sleduje?

    Každý dospívající je přesvědčen o své dospělosti a samostatnosti. Všemožnými prostředky bojuje za nezávislost. Přesvědčení o vlastní důležitosti a potřeba „odtržení se" od rodičů k dospívání prostě patří. Jde o zcela přirozený proces, který ovšem není snadný ani pro jednu stranu a ve vzájemných vztazích může způsobovat doslova velký třesk.

    Řešení:

    Je důležité, abyste s dítětem diskutovali o důvodech svých rozhodnutí, která děláte a která ho často rozzlobí. Samozřejmě důvody, proč ho odmítáte nechat potulovat se po nocích nebo navštěvovat večírky s lidmi, které neznáte, pochopí až o spoustu let později. Puberťáci si (ani kdyby chtěli) nedokážou představit a domyslet všechna rizika, kterým se vystavují, ve svém věku si připadají naprosto neohrožení. Pomozte jim proto, aby se cítili jedineční a dostatečně zralí, jinými způsoby. Měli by pocítit, že jim důvěřujete a víte, že se na ně můžete spolehnout. Začněte například tím, že odjedete sami na víkend k příbuzným a necháte je celé dva dny doma samotné. Samozřejmě za předpokladu, že dodrží předem dohodnutá pravidla. Takto se skvěle buduje vzájemný respekt.

  • 3. Ale já jsem úplně jiný!

    ...
    ...
    Autor: iStock

    Příklady:

    *Rodiče ambiciózně chtějí, aby se jejich dospívající přihlásil do fotbalového klubu, tenisového oddílu nebo se stal členem studentské rady. On sám zarputile odmítá.

    *Rodiče očekávají výborné známky, a dítěti studium zrovna příliš nejde. A začíná obrovská válka plná stresu a pocuchaných nervů.

    *Rodiče touží, aby si jejich dítě podalo přihlášku na gymnázium, zatímco to ze všeho nejvíce touží dělat automechanika (kuchaře, kadeřnici apod.). Zpravidla následuje boj kdo s koho a výsledkem je naštvaný rodič a znechucené dítě.

    Co tím sleduje?

    Často je tím pravým důvodem, proč puberťáci naschvál neuklízejí binec ve svém pokoji, bojkotují domácí úkoly a zuby nehty se drží svých „neschválených“ koníčků, jen a jen to, že se zkrátka touží maximálně odlišit a distancovat od svých rodičů. Ti si pak špatný prospěch ve škole nebo odpor k domácím pracím chybně vykládají jako lenost. Problém je ale mnohem hlubší. Teenageři obvykle bojkotují pravidla a příkazy rodičů a naschvál se chovají nepřípustně jen proto, aby jim ukázali, že jsou zcela nezávislou osobou. I za cenu, že se občas dostanou do velkých potíží.

    Řešení:

    V první řadě je na místě se ujistit, do jaké míry chcete, aby se vaše dítě osamostatnilo. Zamyslete se, jaká pravidla hry a zásady jsou pro vás nejdůležitější, a na těch trvejte. Zároveň se ale zarputile nesnažte linkovat potomkovi každý krok a nerozhodujte za něj. O všem diskutujte a chtějte znát jeho názory, plány a cíle. Neprojektujte svá očekávání a nenaplněné ambice do potomka a neočekávejte, že je bude bezhlavě plnit. Respektujte, pokud se hodlá vydat jinou cestou, než jste si pro něj představovali, a ujistěte ho, že mu nechcete bránit, aby byl sám sebou. Buďte jednoduše k dispozici jako důležitá opora. Tu by měl totiž cítit především.

/
Autor: Simona Procházková
Sdílej na facebooku

Diskuse ke článku

.
Video

Pomůžeme vám vybrat porodnici!

Těhotné ženy čeká jedno důležité rozhodnutí. Musí si vybrat porodnici, v níž přivedou svoje dítě na svět. Mezi zařízeními jsou velké rozdíly - některé se ani za posledních třicet let nijak moc nezměnily k lepšímu a stále používají rutinní škodlivé postupy, jiné nabízejí příjemné prostředí, individuální přístup, respektují porodní přání a jsou nakloněné alternativnějším metodám. Případně si tam třeba můžete přivést svoji porodní asistentku nebo dulu.

Která porodnice je nejlepší? Která nejvíce vyhoví vašim představám o tom, jakým způsobem chcete svého potomka přivést na svět? Jaké jsou přednost a zápory jednotlivých porodnických zařízení? Podívejte se na přehled všech porodnic na webu maminka.cz a přečtěte si, jak dopadly v hodnocení ostatních žen. Dozvíte se, které porodnice získaly nejvyšší počet bodů a které naopak úplně propadly, přečtete si zkušenosti rodiček a získáte spoustu informací, které vám pomohou zorientovat se v nabídce a vybrat si tu pravou.

Už máte jeden nebo dokonce víc porodů za sebou? Budeme rádi, když nám i vy napíšete svoje zkušenosti z porodnice a pomůžete tak dalším matkám, aby se rozhodly správně.

PORODNICE

Horoskopy


Zobrazit domovskou stránku