Proč se dívat na televizi společně s puberťákem? Usnadníte mu život!
Foto: istock
11. července 2019 06:00Společné sledování televizních i internetových pořadů totiž přináší řadu výhod. Pro vás i dospívající děti. Jedna z největších je, že můžete o všem, co vidíte a slyšíte, hned diskutovat, a ušetřit tak potomky (i sami sebe v roli rodičů) eventuálních potíží a nedorozumění. Proč je dobré vynaložit trochu úsilí a udělat si na to čas?
Buďte v obraze
...Autor: istockV dnešní době, kdy mají teenageři téměř neomezený přístup k informacím všeho druhu díky moderním technologiím, je pro rodiče stále těžší mít přehled o tom, co vlastně na svých chytrých telefonech, tabletech, noteboocích a digitálních televizích sledují. Vyplatí se mít je pod kontrolou. A jak na to jít chytře? Nejlépe sledovat jejich oblíbené pořady spolu s nimi. A zde máte hned několik důvodů.
Máte šanci uvést vše na pravou míru
...Autor: istockDospívající nemají ve zvyku se svým rodičům příliš svěřovat, není zrovna pravděpodobné, že by žádali o svolení ohledně toho, jaký film nebo pořad si mohou stáhnout nebo sledovat. Když to budete dělat společně, máte jedinečnou možnost okamžitě reagovat, vysvětlit obtížnější nebo rozporuplná témata, nastínit, jak se věci mají, co je a co není přínosné. Při takovém přístupu se dítě nebude cítit peskované nebo poučované, ale přijme vše, co mu říkáte, mnohem vstřícněji. Přirozeně plynoucí rozhovor o obsahu můžete vést formou kvízu nebo s vtipnou nadsázkou.
Budete si blíž
...Autor: istockAno, i taková činnost, jako je společné sledování televize, vás dokáže jako rodinu stmelit a dokáže posílit vztahy s dětmi, které právě procházejí bouřlivým obdobím plným proměnlivých emocí. Filmový večer je skvělou příležitostí k popovídání si také o jiných věcech, než jsou škola a každodenní režim a shon všedního dne. Mluvte o subjektivních pocitech, o vztazích, rozdílech mezi lidmi i kulturami, o potřebě tolerance.
Pomůžete mu hledat odpovědi
...Autor: istockS dospíváním souvisí potřeba svobody a volnosti, proto se vám dítě přestane se vším svěřovat, má svá tajemství a některá témata s vámi jednoduše odmítne řešit. Tápe třeba v otázkách přátelství a vztahů s opačným pohlavím, sexuálního života nebo řeší jiná vnitřní dramata… A nenápadným „podstrčením“ vybraného vhodného dokumentu nebo filmu mu můžete pomoci leccos rozlousknout, můžete ho tak poučit, nasměrovat k řešení určitých potíží a otázek, které ho zajímají. Média mají v tomto ohledu obrovský vliv.
Ovlivníte jeho vkus i rozhled
...Autor: istockVýběrem a alespoň částečnou selekcí toho, co váš potomek sleduje a čím se zabývá, dokážete poměrně přirozeným způsobem formovat jeho všeobecný rozhled, kulturní vkus a světonázor. Když o tom, co je k vidění v televizi a volně k mání na internetu, spolu hovoříte, zakažte si prudké soudy, jednostrannou kritiku nebo intenzivní přesvědčování potomka o své pravdě. Zbytečně nestrašte, nedémonizujte svět, ve kterém vaše dítě vyrůstá a který se teprve učí poznávat. Snažte se naopak, aby se naučilo mít správně nastavené hodnoty.
Vytváříte společné zážitky
Rodina sleduje televiziAutor: iStock.comKaždá rodina potřebuje své rituály, které ji spolehlivě stmelují, posilují pouta mezi jednotlivými členy a umožňují zažívat pocit „sem patřím, tady jsem doma, zde mě milují a rozumí mi“. Takže ať už se uvelebíte na gauči s předškoláčkem, tulíte se a bavíte se při sledování dinosauřích příběhů nebo s patnáctiletou dcerou prožíváte před obrazovkou zamilovaný románek nebo zpíváte během sledování velkolepé show s její oblíbenou popovou hvězdou, dáváte tím ratolestem najevo svůj zájem a lásku.
Získáte větší důvěru
...Autor: istockKlinický psycholog Matthew Rouse je přesvědčen, že když mají děti možnost sledovat náročnější nebo nepříjemný obsah ve společnosti svých rodičů a pak o tom s nimi mluvit, diskutovat o nejrůznějších (i bolestivých nebo hodně obtížných) tématech, existuje mnohem vyšší pravděpodobnost, že za rodiči přijdou a bez rozpaků se jim svěří i v případě, že budou čelit jakémukoli problému ve svém reálném životě. „Když děti hovoří o věcech, které jsou hodně citlivé a osobní, případně velmi traumatizující, je pro ně mnohdy snazší mluvit o nich ve třetí osobě, jako by se jednalo o fiktivní postavu. Takto se s nimi dá probrat jakákoli obtíž, se kterou bojují, a dokážou se otevřít,“ upozorňuje Matthew Rouse.
Související články
