6 láskyplných způsobů, jak ukázat dítěti, že vy jste tady šéf!
Foto: istock
14. března 2020 06:00Umíněné. Panovačné. Urážlivé. Vzdorovité. Vzteklé. Zní vám to povědomě? Tady je malý návod, jak dát jasně a nekompromisně, zároveň ale s láskou a pochopením najevo, že vy jste ten, kdo velí a rozhoduje.
Je dobré, když rodič dítě respektuje, ale vyloženě kamarádský vztah by mezi nimi být neměl. Děti potřebují, aby rodič fungoval jako autorita, aby byla jasně daná pravidla a hranice, které se neporušují. Jde to i vyloženě po dobrém, na prušáckou výchovu můžete zapomenout.
Kdo s koho?
...Autor: istockZačne to už v batolecím věku a nikdy neskončí. Boj o moc mezi vámi a milovanými ratolestmi. „Je to hodně frustrující. Moje dcery se každý den postarají o dramatické okamžiky a vyhrocené situace. Starší je pět a mladší tři roky. Stačí je požádat, aby si uklidily hračky nebo oblékly kabáty. To, co následuje, musím pokaždé vydýchávat. Jako když do nich střelí, začnou lítat po bytě, válet se po koberci, rozhazovat oblečení nebo vytahovat věci z už zabalených a připravených batohů. Když mají zrovna klidnější den, obejde se to „jen“ dotčenými monology na téma, jak je nikdo nemá rád, nikdo jim doma nerozumí a půjdou bydlet jinam, k hodnějším lidem. Přitom máme s mými holkami skvělý vztah, chodí se ke mě každou chvíli pomazlit, večer neusnou bez společného čtení pohádek, svěřují se mi, jakmile ale dojde na „výchovu“, kdy po nich požaduji splnění nějakého úkolu nebo povinnosti, je problém,“ popisuje Adéla (35), maminka Lucinky (5) a Terezky (3).
Odhalí vaši slabost
...Autor: iStockŘešíte podobný problém? Neberou vás ratolesti vážně? Nejste v tom sami. Když se zeptáte dětských psychologů, dozvíte se, že dnešní děti jsou dominantnější než kdykoli dříve. Jsou panovačné, náročné, vzdorují povelům a příkazům ze strany dospělých. U těch malých nám to může připadat úsměvné a vtipné, později se ale podobné vlastnosti promění v nevychovanost a neslušnost. Může za to příliš benevolentní a nedůsledná výchova, shodují se odborníci. Moderní rodičovství je až příliš často nadmíru tolerantní a demokratické, rodiče pocity a nálady svých potomků staví na první místo, snaží se jim za každou cenu vyhovět a potěšit je ve všech směrech, maximálně podporují jejich samostatnost, což ale bývá občas kontraproduktivní. Děti pak snadno propadnou přesvědčení, že mohou téměř cokoli a nemají vymezené hranice, za které se zkrátka nesmí. „Problém je, že i když to může na první pohled vypadat, že nám dítě vládne a chce o všem rozhodovat, ve skutečnosti se ale nechce o nic starat a často je pak frustrované, nejisté a plné úzkosti, když na něj rodiče „nakládají“ až příliš velkou volnost a samostatnost. Svým chováním se vám vlastně pak snaží říct, jak se o něj máte starat. Jako by to dělalo za vás, protože vy to zanedbáváte,“ vysvětluje Dr. Jennifer Kolari, dětská a rodinná terapeutka. Zde je osm způsobů, jak můžete ve výchově znovu převzít velení a vycházet s panovačným dítětem.
Umění sebeovládání
...Autor: iStockVaše dítě musí mít pocit, že o něj máte starost, pečujete o jeho potřeby a věnujete pozornost jeho přáním. Jen tak se cítí v bezpečí. Důvěřujte svým instinktům při rozhodování o věcech, jako je čas, kdy se chodí obvykle večer spát, zda má odpoledne čas na sledování pohádky v televizi a jaké úkoly doma musí být splněny a kdy. Trénujte sebekontrolu a ovládejte své emoce, zejména ty negativní. Když děti neposlouchají nebo se vztekají, nezačínejte hned křičet či vyhrožovat, dítěti nesmíte dovolit, aby vidělo, že situaci nezvládáte a nevíte si rady.
Vyberte si bitvy
...Autor: iStockJednoduše řečeno měli byte dobře vědět, na které „souboje“ s dětmi máte sílu a odhodlání a které jsou pro vás předem prohrané. Kdy má smysl plýtvat energií, abyste se jen bezvýsledně nevyčerpávali? „Dobrou cestou je například stanovit metodu „semaforu“ a potenciální konfliktní situace rozdělit na červené, oranžové a zelené. Červené jsou nediskutovatelné, přes ty vlak nejede, jako je například použití bezpečnostních pásů v autě nebo čištění zubů. Oranžová může označovat třeba večerní koupání nebo konzumaci ovoce a zeleniny, tedy věci, které když děti hned neudělají, svět se nezboří. A pak je tu zelené světlo, takže čas od času můžete „povolit“ nebo se nechat usmlouvat například v tom, jaké oblečení si vybere ratolest ráno na sebe, případně jestli si sebou k babičce vezme tři nebo čtyři hračky,“ radí Dr. Kolari.
Nehádejte se
...Autor: iStockI když to může být někdy náročné, odolejte nutkání pouštět se do hádek a bouřlivých výměn názorů. Nechat se zatáhnout do konfliktu znamená, že jste nezvládli své emoce, vy i potomek se budete cítit nepříjemně a ve vypjaté situaci obvykle reagujeme nepřiměřeně a říkáme a děláme věci, kterých následně litujeme. Zůstaňte klidní ale současně neoblomní a neutrální, argumentujte „rozumem,“ nikoli vzbouřenými emocemi.
Nebraňte se empatii
...Autor: iStock.comKdyž umíněná ratolest odmítá obout si boty nebo odejít z hřiště, vaše přirozená reakce bude pravděpodobně něco ve smyslu „to si snad ze mě děláš legraci“ nebo „to snad nemyslíš vážně.“ Zkuste namísto toho projevit trochu empatie a pochopení, nevykřikujte hned striktní příkazy nebo výhrůžky, co bude, když neuposlechne. „Když mi pětiletý syn nařídí, abych na něj počkala v šatně, že si ještě nedohrál se spolužáky ve školce, odpovídám: „Vím, že se dobře bavíš a je pro tebe těžké rozloučit se s kamarády,“ zuji si boty a dojdu si pro něj přímo do třídy, vezmu za ruku, společně se rozloučíme a odcházíme,“ říká Veronika (32), maminka Toníka (5).
Nepřeceňujte je
...Autor: iStockNěkteří rodiče přenechávají svým dětem až příliš velkou svobodu v rozhodování a nechávají na jejich bedrech, aby měly samy pod kontrolou své vlastní činy. Existuje ale celá řada rozhodnutí, která nejsou vhodná pro malé děti, nezvládnou je zodpovědně realizovat a nedokážou přemýšlet nad jejich důsledky. Zapojujte je, přiměřeně jejich věku, do rodinných rozhodnutí a plánů, vyslechněte si jejich názor a přání, nepodřizujte ale jejich „vrtochům“ a představám rodinný život. Příklad? „Rádi bychom, aby ses věnoval nějakému sportu, zkusíme, co tě bude bavit.“ To je správná reakce rodiče. A ta špatná? „Budeš chodit na fotbal (tanečky, judo, plavání), už jsme tě přihlásili.“
Plňte potřeby, nikoli požadavky
...Autor: iStockMáte pocit, že čím více dětem dáváte, tím více po vás žádají a očekávají, že každé přání je už předem splněno? Pokud ratolest trvá na tom, že ji musíte pomáhat s oblékáním kabátu nebo zavazováním tkaniček, ačkoli to sama zvládá, klidně to dělejte, bez přemlouvání a smlouvání. Podobně se dá vyřešit třeba večeře. Jak předejít fňukání a vztekání na téma, co potomek bude nebo nebude jíst? Připravte mu jako překvapení jeho oblíbené jídlo. Ano, na první pohled to může vypadat, že jste to vzdali, opak je ale pravdou. Znamená to, že vnímáte potřeby svého dítěte a snažíte se vycházet mu vstříc, rozumíte mu. Díky tomu si lépe uvědomí, že se na vás může spolehnout. Učíte ho tak důvěře a vzájemné komunikaci, i té neverbální.
Související články
