Jak na to, aby děti nežárlily? Moc je nehlídejte, dopřejte jim pocit důležitosti!
- 24. dubna 2020 06:00
Zvládnout projevy žárlivosti, které se nevyhnutelně objevují u ratolestí v každém věku, vyžaduje takřka bezmeznou trpělivost a velkou míru diplomacie. Tady je pět spolehlivých a rodiči vyzkoušených strategií, jak tento problém doma řešit. Takhle se to může povést.
Pozor na „slabé chvilky“
...Autor: istockŽárlivost je jednou z přirozených lidských emocí. Člověk zažívá silně nepříjemné pocity, úzkost a strach, že ho zavrhne, opustí, nemá ho už rád ten, na kom mu záleží, koho miluje (v případě dětí jde nejčastěji o vztah k sourozencům, rodičům a kamarádům). Projevuje se jen občas ve formě „slabých chvilek“, jindy už poněkud dramatičtěji, kdy v jejím důsledku vznikají konflikty, hádky, intriky a lži, nebo dokonce psychické poruchy. Žárlivost začíná podle psychologů už v raném dětství, rodiče s více potomky dobře vědí, že mezi sourozenci to někdy může pěkně „vřít“. Konkurenční boje, šarvátky a boje o pozornost a lásku mámy a táty nebývají ničím ojedinělým. Kterých chyb byste se měli vyvarovat a čím malým žárlivcům pomůžete jejich trable překonat?
Nepřehánějte to s rozmazlováním!
...Autor: istockJakmile dítě „zkazíte“ příliš benevolentním přístupem, ve všem mu vyhovíte, nemá žádné mantinely a pravidla, adorujete ho a nekriticky vychvalujete, moc mu tím neprospějete. Naopak. Velmi brzy narazí. Spolužáci, kamarádi, spoluhráči při fotbale ani učitelé na vašeho „mazlíka“ žádné ohledy brát nebudou. Jakmile se pak potká s kýmkoli, kdo je silnější (a není tím myšlena fyzická síla) než on sám, znejistí, cítí se podceněn nebo poražen. Důsledek sebelítosti? Agresivní chování, zloba, úzkost nebo „bitva“ proti všem. Frustrace, že pokaždé nedostane, co chce, může později vést až k depresím nebo jiným psychickým poruchám.
Podporujte sebedůvěru!
...Autor: istockJednou z charakteristických emocí, kterými trpí žárlivé dítě, je pocit méněcennosti, nízké sebevědomí. Zamyslete se, zda dáváte potomkům dostatečně najevo, jak moc si jich vážíte, uznáváte je, obdivujete a respektujete. Nedostatek chvály a respektu ze strany rodičů vede k tomu, že se dítě buď zcela uzavře do sebe, nebo začne naopak celému světu dokazovat (a ne vždy vhodným způsobem), že si zaslouží obdiv a uznání. Bohužel se to často neobejde bez nezdravého soupeření, zlostných výpadů, nadřazeného chování vůči vrstevníkům a tak dále. Dopřejte mu pocit vlastní důležitosti!
Nevyrábějte skleníkové květinky!
...Autor: istockJe samozřejmé, že pro své děti chce každý rodič to nejlepší. Někdy ale intenzita péče o mláďata přeroste únosnou mez. Nesnažte se za každou cenu přehnaně ochraňovat ratolesti před vnějšími vlivy. Seberete jim tím možnost přirozeně získávat cenné životní zkušenosti a naučit se dobře se orientovat ve společnosti. Když jim včas nedovolíte vymanit se „z rodičovských spárů“, nemají šanci a příležitost osobnostně růst. Plachost, nedůvěra ve vlastní schopnosti a nadměrná stydlivost pak snadno vedou k tomu, že dítě začne chronicky žárlit na každého, kdo je sebevědomější, oblíbenější nebo třeba lepší v matematice…
Stop autoritářství!
...Autor: istockAutoritářský rodič prosazuje moc, nadvládu, vyžaduje absolutní poslušnost a úctu k autoritě, klade na dítě vysoké nároky. Není zvyklý o čemkoli diskutovat, pouze v rámci příkazů, úkolů a zákazů. Pokud váš styl výchovy postrádá vřelost a ochotu k oboustranné komunikaci, k dialogu, snahu o vzájemnou důvěru, vychováte dost možná „sociálního negramota“ nebo agresivního jedince. Snaha mít všechno a všechny pod nepřetržitou kontrolou a zahrnování ratolestí lavinou povelů a příkazů bez zjevných důvodů povedou spolehlivě k extrémně žárlivému a nepřátelskému chování. Příčinou je nulové sebevědomí a přesvědčení o vlastní nedokonalosti a neschopnosti („všichni jsou lepší než já?“, „nejsem hoden lásky rodičů, sourozenců ani kamarádů“).
Nezdravá soutěživost
...Autor: istockJistě, jedno dítě může být šikovnější, nadanější nebo úspěšnější (v čemkoli) než druhé. Velkou chybou, které se rodiče často dopouštějí (i když třeba nevědomě), je porovnávání dětí mezi sebou. Takový přístup vede logicky pouze k žárlivosti, rivalitě a soupeření. A také k pocitům méněcennosti. Vytvářet mezi sourozenci nezdravě konkurenční atmosféru a věnovat větší pozornost (více pochval, ocenění) jen některému z nich je špatnou cestou. Vsaďte místo toho na povzbuzování, vyzdvihnutí silných stránek a dovedností. Jedno dítě můžete zcela jistě pochválit za úspěchy ve sportu, druhému zase složit kompliment za jeho smysl pro humor... U každého z nich rozvíjejte jeho jedinečnost!