Batole špatně spí? Později může mít problémy s chováním, říkají vědci!
Pro všechny rodiče je spánek tou nejcennější komoditou a málokdy ho mají tolik, kolik skutečně potřebují. Malý nespavec rovná se stres, únava, vyčerpání. Samozřejmě každá novopečená máma tuší, že v prvních měsících toho moc nenaspí a miminko se bude budit několikrát za noc, protože bude mít hlad a bude potřebovat vyměnit mokrou plenku. Nebo se jednoduše něčeho „lekne“, bolí ho bříško, případně prostě jen chce cítit mámino teplo. Jenže co si počít, když se situace nezlepší ani po prvních narozeninách a potíže se spánkem neodeznívají?
Čím více, tím lépe!
Podle aktuálního výzkumu Americké pediatrické akademie je dostatečný a kvalitní spánek pro batolata důležitější, než si myslíme. Tým odborníků zkoumal souvislosti mezi chováním dětí a jejich spánkovými návyky a vyšlo najevo, že špatný spánek v prvních letech života může být spojen s problémovým chováním ve vyšším věku (poruchy pozornosti, hyperaktivita a ADHD, poruchy učení, neurologické potíže). Studie definovala tři různá období, ve kterých se u dětí mění přirozená potřeba spánku:
*Ve věku od 6 měsíců do 2 let, kdy se kojenec postupně mění v batole, bylo méně než 11 až 12 hodin nerušeného spánku denně považováno za nedostačující. V tomto věku potřebují podle vědců děti více než 12 hodin.
*Mezi 3 a 4 lety, kdy batole dospívá do předškolního věku, je považováno za ideální, když má minimálně 11 hodin spánku denně.
*Ve věku mezi 5 a 7 lety pak splňuje parametry pro nekvalitní spánek méně než devět hodin každý den.
Nejen nepozornost a roztěkanost!
Výsledky studie překvapily psychology, pedagogy i samotné rodiče malých dětí. Vědci se při vyhodnocování výsledků zaměřili na celkové chování, sociální vyspělost, emoční inteligenci a schopnost ovládání vlastních pocitů a emocí, výkonnost, pozornost a schopnost soustředění. Dlouhodobě zkoumali, jak tyto atributy souvisejí se spánkovými návyky. Na základě poznatků a zkušeností rodičů a pozdějších pečovatelů, tedy učitelů z mateřských a základních škol, se potvrdilo, že u dětí, které byly v batolecím období špatnými spáči, se objevovaly v mnohem vyšší míře potíže s chováním a učením ve srovnání s těmi dětmi, které spaly více a déle. Rovněž jejich kognitivně-behaviorální funkce byly zhoršené (jde o schopnost svým myšlením, předvídáním a logickým vyvozováním ovlivňovat a regulovat své chování a pohnutky).
Zdravý spánek pro mozek!
Pro batolata je spánek v podstatě „usilovnou prací“, jelikož právě během něj rostou a vyvíjejí se. Ukazuje se, že kvalita a množství spánku mohou mít výraznou souvislost s vývojem mozku a jeho funkcí. „Mluvíme-li o poruchách spánku, máme tím na mysli především to, že dítě potřebuje delší dobu k tomu, aby usnulo, nebo se v noci opakovaně budí, spánek je tedy neustále přerušován. Přičemž teprve ve věku od čtyř let je zřetelněji vidět, že děti přestávají vícekrát se probouzet a vyžadovat přítomnost rodičů. Je ale třeba zdůraznit, že pokud má i v této době dítě potíže s nočním probouzením, neznamená to hned, že trpí nějakou poruchou a je problémové,“ zdůrazňuje dětská psycholožka Annette Kast-Zahn.
