Děti, kterým začíná vyučování později, mají ve škole mnohem lepší výsledky
K takovému závěru dospěla nová studie, do které byla zapojena velká skupina teenagerů ze středních škol. Výsledky ukázaly, že odložení začátku výuky na pozdější čas přináší celou řadu benefitů pro fyzickou i psychickou kondici dospívajících.
Pokud si myslíte, že škola vašim potomkům začíná příliš brzy, nejste s tímto názorem sami. V rámci rozsáhlého průzkumu přišli vědci se zjištěním, že když je výuka zahájena o něco později, jsou teenageři lépe připraveni se soustředit a vstřebávat nové poznatky. Studenti, kteří byli do studie zapojeni, nosili na zápěstí elektronické „sledovače aktivity“, které měly mimo jiné za úkol monitorovat a zaznamenávat, kdy jejich majitelé usnuli a kdy se probudili. Na základě získaných dat se vyhodnocovalo, jak délka spánku ovlivňovala jejich studijní výkony. Ukázalo se, že děti, které spaly delší dobu, dostávaly lepší známky, byly aktivnější a pozornější, když jim školní den začínal později.
Změna biologických hodin!
Proč se vědci zaměřili konkrétně na studenty středních škol, a nikoli na malé školáky z prvního stupně základní školy? Denní režim, fyzická i duševní výkonnost i celková odolnost dospívajících se totiž od mladších dětí významně liší. Nejsou večer tak brzy unaveni, většina z nich nechodí obvykle spát dříve než v půl jedenácté. Je to kvůli tomu, že puberta posune cirkadiánní rytmus, což je biologický rytmus, chcete-li biorytmus, s periodou 20 až 28 hodin, během kterých různě kolísá aktivita a bdělost. Průběh tohoto rytmu se u každého liší, a právě v období dospívání dochází v našich „biologických hodinách“ ke změnám. „Souvisí to s produkcí hormonu melatoninu, který usnadňuje usínání a spánek. A právě v pubertě vylučuje organismus dospívajícího tento hormon až později večer,“ vysvětluje psycholožka Kyla Wahlstrom z University of Minnesota v Minneapolis. Podle jejích slov potřebují teenageři – kvůli změně svého přirozeného biorytmu – každou noc průměrně osm až deset hodin kvalitního spánku. Pokud usnou později, potřebují o to déle ráno vstávat. To je podle ní nejdůležitější důvod, proč je spousta vědců, lékařů i učitelů pro posunutí začátku vyučování na středních školách. Alespoň o hodinu.
Více spánku – lepší paměť a rychlejší učení?
Na střední škole v americkém Seattlu provedli předloni experiment a odložili začátek výuky ze 7.50 na 8.45 ráno. Již pár měsíců před touto změnou studovali vědci spánkové vzorce zúčastněných studentů (do studie se zapojila téměř stovka dětí stejného věku) a následně v této analýze pokračovali po dobu dalších osmi měsíců od časového posunu vyučování. Pomocí již výše zmíněných „monitorů aktivity“, které sledují a zaznamenávají pohyb každých 15 sekund, vědci přesně věděli, kdy byl dotyčný respondent vzhůru a jak dlouho spal. A výsledek? Posun vyučování o 55 minut umožnil studentům ve školní dny celkem 34 minut spánku navíc a znatelně se zlepšil jejich studijní průměr. Podle slov samotných studentů se učili efektivněji, rychleji vypracovávali zadané úkoly a také jim mnohem lépe fungovala paměť. Vedle toho se zjistilo, že zároveň se u dětí přirozeně upravil také víkendový spánkový režim. Probouzely se v podobný čas jako ve všední dny, kdy se chystají do školy. „Neměly tedy potřebu dospávat uplynulý týden, což je velmi důležité zjištění,“ uvádí biolog Dr. Gideon Dunster.
