Chcete, aby vaše dítě chodilo do skauta? Zkuste bojovat za místo na klubovnu

Nové členy bychom přijímali rádi, ale nemůžeme, hlásí skauti z mnoha obcí. Nevejdou se totiž do kluboven. 

„Situace, kdy skautské oddíly nemohou přijmout další kluky a holky, se zdaleka netýká jen velkých měst, jako jsou Praha nebo Brno, stop stav a čekací listiny pro zájemce nám hlásí i menší města, jako jsou třeba Vyškov, Mělník nebo Klatovy. Hlavní překážkou pro další růst oddílů jsou většinou nedostatek vhodných prostor, nedostatek dospělých dobrovolníků nebo kombinace obojího,” vysvětluje mluvčí skautů Barbora Trojak.

Během školního roku se skautská činnost soustředí na víkendové výpravy a každotýdenní schůzky. Ideální klubovna má nejen dost prostoru na hry a stůl s židlemi na klidnější činnosti, ale také zázemí, kam si skauti mohou uložit vybavení.

„Naše oddíly sídlí v prostorách fary nebo v prostorách, které si skautské středisko pronajímá od města. Vedoucích máme v Boskovicích dost, ale prostory nás limitují. Naše středisko má potenciál pro vznik až dvou dalších oddílů mladších členů, ale v současné době by se neměli kde scházet,” popisuje situaci v jihomoravském městě skautská vedoucí Ludmila Dobrozemská. Tamní skauti by rádi vybudovali Skautský dům, a shánějí proto peníze i lokalitu. 

Město skautům prostory nedá

Kvůli klubovně pociťují zpomalení růstu členské základny i v Kolíně. „Před rokem jsme dostali v krátké době výpověď ze dvou kluboven, které jsme měli v pronájmu, a od ledna roku 2018 skautujeme v provizoriu, skoro každý oddíl se schází jinde. Jeden v malém domečku v centru, druhý na evangelické faře, další zase v klubovně jiné organizace. Za tu dobu jsme prošli desítky nabízených objektů, ale bezúspěšně. A město nám sice nabídlo štědrou pomoc v konkrétních projektech, městské prostory nám ale bohužel nabídnout nemůže,” líčí Ondřej Vokál z kolínského 1. střediska.

Přístupy obcí k podpoře skautské výchovy jsou velmi různé. Někde si uvědomují, jak fajn trávení volného času skaut dětem poskytuje (například Hustopeče, Žďár nad Sázavou, Mladá Boleslav), a aktivně se snaží najít způsoby, jak je obec podpoří (poskytnou finance, pozemek nebo prostory). Jinde jsou skauti odkázáni sami na sebe, rodiče a příznivce.

Některé oddíly netrápí ani tak nedostatek prostor jako jejich špatný stav. Do budov například táhne, v zimě dlouho trvá, než se dostatečně zahřejí, nemají dobré sociální zařízení.

Když se klubovna rodičům nelíbí

„Náš oddíl má klubovnu ve starém dřevěném domku, likusáku, který už pomalu dosluhuje,“ popisuje Luboš Gável z Bystřice pod Pernštejnem. „Někteří rodiče sem přijdou s dětmi poprvé a naposled – protože se jim prostory klubovny nelíbí, nepřipadají jim vyhovující. Ještě pár let to takto vydržíme, ale během nich musíme nutně postavit klubovnu novou. Už máme hotový projekt a teď je před námi maraton shánění financí,” dodává.

Ve způsobech, jak si vydělat peníze na novou klubovnu, jsou skauti často velmi kreativní. V Teplicích například světlušky sbíraly a prodávaly ořechy, v Turnově pořádají skauti benefiční hudební festival, jinde vyrábějí a prodávají rukodělné výrobky nebo sladké pečivo. Častou cestou jsou sbírky na crowdfundingových portálech nebo úsilí o podporu sousedů v rámci participativního rozpočtu.

„Náš kraj je na tom, co se týče růstu členské základny, nejhůře ze všech,” popisuje Martin Dvořák z vedení Junáka Karlovarského kraje. "Mnozí vedoucí z příhraničí do práce nebo do školy dojíždí, a schůzky se tak nemohou konat jindy než v pátek, kdy se vrací zpět. V jeden den se ale mnoho družin v klubovně nevystřídá.”

V neposlední řadě pak limituje přijímání nových členů i nedostatek vedoucích, kteří se o program pro kluky a holky a fungování oddílů starají ve svém volném čase jako dobrovolníci.

Skautů neustále přibývá

Aby mohl dopřát skautská dobrodružství co největšímu počtu kluků a holek, soustředí se nyní Junák – český skaut na několik strategických oblastí. Skautským oddílům a střediskům pomáhá se sháněním finančních prostředků nebo řeší, jakým způsobem může fungovat zakládání nových oddílů v místech, kde skauting ještě nefunguje.

„Zaměřujeme se také na oslovování lidí, kteří skautingem prošli, teď jsou dospělí a mohli by se vrátit jako vedoucí nebo obecně dospělí dobrovolníci. Ti se ve skautu mohou zapojovat různými způsoby, třeba i nepříliš časově náročnými, a odlehčit tak vedoucím, kteří přímo pracují s kluky a holkami,“ uzavírá Trojak.

Zájem dětí o skauting v Česku neustále stoupá. V posledních 12 letech u nás přibylo 20 000 nových skautek a skautů, počet skautů a skautek vzrostl ze 40 tisíc na 60 tisíc. Letošní meziroční nárůst byl v Junáku – českém skautu navíc největší od roku 1991, přidalo se přes 2500 nováčků.