Co musí umět dítě, které jde k zápisu do školy?
Pravidlo číslo jedna, důležitější než jiná: nestrašte dítě zápisem ani školou, naopak by mělo vědět, že stojíte za ním a podporujete ho. Obavy, ať už vaše nebo potomkovy, jsou přirozené. Ale dejte si pozor na to, aby dítě nezískalo pocit, že během zápisu nesmí selhat a že na tom extrémně záleží.
Samozřejmě se může stát, že dítě, které doma pusu nezavře a seká jeden dokonalý obrázek za druhým, u zápisu nepředvede skoro nic. I na tohle se ale dá částečně vyzrát: je dobré vzít s sebou třeba výkresy dítěte z domova, které namalovalo, když bylo v pohodě, a ukázat je případně ve škole, kdyby dítě nechtělo před učitelem nic nakreslit. Na škodu není ani to, když si rodiče s dítětem kreslí, protože to potomek uplatní nejen u zápisu, ale i později při nácviku psaní.
Proč je lepší být babičkou než matkou? Je to zábava!
Rozdíl mezi být matkou a babičkou je jako rozdíl mezi být manželkou a milenkou. První je dřina, druhé zábava. Mám kamarádku, která je šílená z představy,…celý článek
Zrovna tak se vyplatí s dítětem nacvičit básničku nebo písničku, které po něm mohou ve škole rovněž chtít, a říci mu pak, že předvést je u zápisu bude stejné, jako když je zpívá či přednáší doma. Co je dobré zvážit?
1. Nechte učení na škole
Rozhodně nemá smysl s dítětem cvičit psaní, čtení nebo počítání, a to ani před zápisem, ani po něm jako přípravu na školu. Podle psychologů je to vyloženě nešikovné, protože dítě pak nic nemotivuje k tomu, aby se do školy těšilo a snažilo se tam. Jiné to je v případě, kdy o to dítě samo jeví zájem.
Nicméně to, že potomek při nástupu do školy neumí číst, psát a počítat, nijak nevadí – naopak. Pro děti je nejlepší, když se učí společně se spolužáky. Navíc nehrozí, že si zafixují nějaký odlišný postup, než jaký používá škola.
2. Pozor na skrytou poruchu učení
U předčasného nácviku čtení a psaní se může stát, že se včas nepodchytí nějaká skrytá porucha učení. Zatímco ve škole by si toho učitelka záhy všimla, pokud už dítě bude třeba umět číst, unikne to její pozornosti a ukáže se to později, až bude škola brát náročnější učivo. Včasná náprava by přitom byla lepší.
3. Odklad ano, či ne?
Uvažujete o odkladu pro dítě? Učitelka Romana Malá ze základní školy v Praze 10 se přimlouvá spíše za to, aby ho rodiče nedávali dětem zbytečně, protože většina dětí je na školu v šesti letech zralá.
Smysl uvažovat o něm podle ní má – kromě jednoznačných případů, jako je třeba nerovnoměrný či mírně opožděný vývoj – jen u dětí, které by měly narozeniny až na konci školního roku a jsou kromě toho třeba drobnější, nejisté nebo hodně hravé. Častěji se to podle ní týká chlapců, protože jejich vývoj je ve srovnání s dívkami pomalejší.
4. Naučte ho sebeobsluze, podporujte samostatnost
Školák by se měl umět sám dobře a rychle obléknout, obout, zavázat si boty, umět se obsloužit na WC i v koupelně a najíst se příborem.
Nechte dítě, ať si samo koupí v obchodě vybranou věc. Zatímco určitý ostych je normální, je třeba, aby se dítě nebálo vyjádřit se před cizími lidmi a o něco požádat. Samozřejmostí by mělo být i zapamatování si vlastní adresy.
5. Zkoušejte znalosti nenápadně
Můžete s dítětem procvičovat dovednosti, které jsou předstupněm školního učiva. Nedávejte mu vysloveně matematické příklady, ale počítejte třeba jablka nebo bonbony.
Hodně si s potomkem povídejte, aby se naučil vyjadřovat své pocity i vyprávět své zážitky, čtěte mu a chtějte po něm, aby svými slovy převyprávěl obsah.
6. Procvičujte jeho jemnou motoriku
Psaní půjde spíše dětem, které nemají problémy s jemnou motorikou. Jejímu rozvoji pomůžete, když bude dítě hodně kreslit, modelovat, stříhat a navlékat korálky.