S dětmi v jedné posteli? Ano! A kdy už je vážně vystrnadit?
- Miminko v posteli si dovede představovat ledaskdo, ale dítě čtyřleté, nebo dokonce starší? Foto: Shutterstock.com19. května 2017 06:00
Ačkoli na tom, zda děti – a do jakého věku – patří do rodičovské postele, se odborníci asi nikdy neshodnou, poslední dobou přibývá výzkumů, které to spíše doporučují. S tím, že je to pro děti coby lidská mláďata přirozené. Zjednodušeně se dá říci, že zatímco lékaři jsou opatrnější a bojí se, že rodiče by dítě mohli zalehnout, psychologové společné spaní spíše doporučují jako zbraň proti úzkostem nejen v dětství, ale i později v dospělém věku.
Co je vlastně přirozené? Všichni v jedné jeskyni
Autor: Shutterstock.comNa jedné straně jsou rodiče, kteří učí dítě spát samotné už od narození, a navíc ho klidně v půlroce nebo roce odstěhují do vlastního pokojíčku. Na straně druhé jsou otcové a matky, kteří si ve své posteli nechávají dítě klidně do dvou, ale i do čtyř let. Většina rodičů se pohybuje někde uprostřed.
Jak to vypadá, když chcete uspat děti v jejich posteli? Třeba takhle:
Video se připravuje ...Mezi velké zastánce společného spaní patří třeba psycholog Jeroným Klimeš, který mluví třeba o tom, že v pravěku by matka těžko dítě uložila do jedné jeskyně a sama si šla lehnout do jiné. "Společné spaní a především usínání je evoluční norma, na kterou jsou děti naprogramovány," uvádí na svém webu.
Co říkají nové výzkumy?
Autor: Shutterstock.comI mnozí odborníci si dlouho mysleli, že společné spaní dětí s rodiči přispívá k tomu, že z dětí vyrostou nesamostatní jedinci, ukazuje se však, že opak je pravdou. Protože jak říká například britská pediatrička Margot Sunderlandová, autorka knihy Věda rodičovství, společné spaní výrazně snižuje stavy úzkosti, což se dá přesně změřit – dokládá to míra hladiny stresového hormonu kortizolu.
Babičky, tohle nedělejte! 10 věcí, které naštvou rodiče vašich vnoučat
Prarodiče hrají v životě dítěte velmi důležitou roli. No, uznejte sami, kdo z nás nevzpomíná na dětství a léto strávené u babičky nebo dědečka? Ovšem…celý článek
"Studie z celého světa ukazují, že společné spaní do věku pěti let dítěte je pro něj velkým přínosem. Až do pěti a více let mohou děti trpět úzkostí z odloučení, což je může poznamenat v pozdějším životě. A takovou úzkost zklidňuje společné spaní," řekla.
Ohrožuje společné spaní zdraví dětí?
Autor: Shutterstock.comProti psychologům stojí lékaři, kteří naopak dávají společné spaní zejména nejmenších dětí do souvislosti se syndromem náhlého úmrtí a s rizikem toho, že rodiče mohou dítě prostě zalehnout. Například American Academy of Pediatrics vydala v roce 2006 prohlášení, z něhož dodnes cituje mnoho pediatrů, podle nichž je společné spaní nebezpečné. Už před časem to však bylo označeno za zavádějící.
A co teprve uspat dvojčata! Podívejte se na video!
Video se připravuje ..."Relativní riziko úmrtí kojence spícího za bezpečných okolností na lůžku spolu s rodiči není vyšší než u dítěte spícího na separátní postýlce a je rozhodně nižší než u kojence spícího v oddělené místnosti," oponovala doktorka Linda Foldenová Palmerová z Kalifornie. Riziko se zřejmě týká pouze případů, kdy jsou rodiče opilí, pod vlivem léků nebo drog.
Do kolika let je to akorát?
Autor: Shutterstock.comJe samozřejmě otázkou, do kolika let by vaše zlatíčka měla v rodičovské posteli zůstávat. Nové studie ukazují, že optimální hranicí je pět let, pak už dítě spíše ocení samostatné spaní, i když si na něj musí chvíli zvykat. Do té doby však těží z toho společného, které podle odborníků, jako jsou například čelní představitelé Kanadské pediatrické asociace, kromě omezování stavů úzkosti posiluje zdravé sebevědomí dětí, a navíc utužuje i rodinnou pospolitost jako takovou. A naopak, odloučení od rodičů vede u malých dětí k takovým změnám v mozkové aktivitě, které jinak vyvolává fyzická bolest.
A co rodiče a jejich vztah?
...Autor: Shutterstock.comNejde však jen o děti, protože společné spaní by mělo vyhovovat nejen jim, ale i rodičům, a to oběma. Některé páry si ani dětmi v posteli nenechají zkazit vzájemnou lásku včetně sexu, ale může se například stát, že matka upřednostňuje dítě a jeho zájmy natolik, že se otec ocitne na druhé koleji. A to rodině také neprospěje. Je proto třeba reagovat na potřeby všech.