Rodičovské návyky, které jsou pro děti nebezpečné! Proč tolik škodí?
- 4. ledna 2019 06:00
Každý rodič se snaží dělat pro své děti to nejlepší. Existuje ale spousta věcí, které ovlivňují zdravý vývoj dítěte. Co všechno udělat, aby byly děti šťastné, zdravé a úspěšné? Hlavně nedělat následující věci, které z vás udělají skutečně toxické rodiče. Tahle rozhodnutí byste měli za každou cenu přestat dělat. Která to jsou?
Vychovávat děti je někdy skutečný oříšek. Snahou samozřejmě je, aby byly naše děti šťastné, ovšem děláme všechno skutečně tak, aby z nich vyrostli sebevědomí dospělí? Které rodičovské návyky jsou doslova toxické?
Nenastavené hranice
Autor: istockJe důležité, aby rodiče přemýšleli o hranicích, které musí stanovit pro své děti. Nemá to ale nic společného s popíráním jejich osobnosti a jejich prostoru. Jde o to, že děti potřebují hranice, aby se cítily bezpečně. Tyhle hranice můžou být v různých rodinách různé – třeba to, že děti nebudou spát v ložnici rodičů, že nebudou chodit do vaší pracovny, že si budou před spaním čistit zuby… Totéž platí o hranicích pro vás. Jakmile děti rostou, měli byste ctít jejich osobní prostor, neprocházet jejich telefon nebo šmejdit v jejich zásuvkách.
Absence pocitu bezpečí
Autor: istockSpousta rodičů si myslí, že trest je ta nejlepší výchovná metoda. Tvarovat a tesat zejména kluky pomocí tvrdé disciplíny v silné mladé muže. Jenže to obvykle nebývá ta správná cesta. Děti potřebují cítit, že jsou u vás v bezpečí, že se o ně postaráte, ale že je taky budete učit, aby se dokázaly postarat samy o sebe. Trestat děti za každou prkotinu, tím v nich akorát zlomíte a ochromíte jejich schopnost postavit se výzvám života. Probudíte v nich frustraci, zklamání a taky hněv.
Moc kritiky
Autor: iStockVšichni máme sny a cíle, kterých ne vždy dosáhneme. Možná jste chtěla být baletka, možná fotbalová hvězda... Ale nikdy jste toho nedosáhli. Možná jste byli téměř matematický šampion, ale nakonec jste nebyli. Jedna věc je jistá: nikdy byste neměli své selhání přenášet na své děti a nutit je, aby byly něčím, co byste si přáli, aby byly. Tím pouze rozdrtíte jejich sebevědomí. Projektování vlastních snů do dětí je to nejhorší, co jim můžete udělat.
Neposkytnutí prostoru
Autor: iStockDůležitou součástí růstu je poskytnutí prostoru. V určitém okamžiku musíte přestat říkat, co mají dělat, a taky dělat některé pro vás důležité věci. Nemůžete za ně dělat jejich úkoly do školy. Musíte se na ně podívat a říct: Pomůžu ti, když to budeš potřebovat. Ale nedělejte to dopředu za ně. Buďte připravení nechat dítě „jít“, aby si samo vyzkoušelo to, co je pro život nutné.
Sloužení dětem
Autor: istockSpousta rodičů dělá velkou chybu v tom, že svým dětem v podstatě slouží. Když jsou vaše děti dost staré na to, aby se začaly učit vařit, naučte je vařit. Když jsou dost staré na to, aby zapnuly pračku, nechte je prát. Když jsou dost staré na to, aby si udělaly řidičák, nechte je řídit. Důležité je, abyste své děti neustále nezachraňovali a nesloužili jim navždy. I ony se musí naučit životně důležité dovednosti, aby se z nich stali zralí dospělí.
Vyhrožování nebo zastrašování
Autor: istockNěkdy je to frustrující – jednat s dětmi. A ne vždy se rodiče dokážou ovládnout a vydržet, takže začnou své potomky zastrašovat nebo jim vyhrožovat – pokud neuděláš tohle, stane se tohle. Tím naprosto zničíte důvěru dítěte ve vás. Už nikdy nebudou mít děti pocit, že by k vám mohly přijít pro radu, protože hrozba výhrůžek je děsí.
Vrtulníková výchova
Autor: istockRodiče typu helikoptéra jsou pro děti tragédie. Děti takových rodičů v dospělosti nevědí, co je dobře a co špatně. Nemůžete kroužit nad svými dětmi neustále a zařizovat za ně to, co už by dokázaly samy. Musíte akceptovat jejich chyby a ocenit jejich úspěchy a nechat je, aby vyrostly v nezávislé lidi.
Nenaslouchání a zasklívání
Autor: iStockDěti nejsou hloupé a dokážou vnímat, i když máte pocit, že neposlouchají. Proto je nutné s dětmi mluvit, a hlavně jim poctivě naslouchat. Když je budete skutečně poslouchat, zjistíte, že jsou to jedinečné bytosti, které mají co nabídnout. Může se vám zdát, že pětileté dítě neřekne nic přesvědčivého a zajímavého, ale vy byste měli i takovému dítěti ukázat, že je pro vás důležité, co říká.