Na co se děti pořád ptají rodičů? Víte, jak na jejich otázky správně odpovědět?
Foto: iStock
6. září 2019 06:00Někdy se děti zeptají na něco, na co možná nechcete odpovědět. Nebo nevíte, jak odpovědět. Ale dítě potřebuje slyšet odpověď, nemůžete jeho otázky ignorovat nebo se mu smát kvůli jeho naivitě. Následujících deset otázek je nejčastějších a pokládají je snad všechny děti na světě. Víte, jak na ně co nejsprávněji odpovědět?
Jaká jsou pravidla pro rodičovské odpovědi? Dítě nemusí vědět víc než to, na co se ptá. Takže jim dávejte jednoduché odpovědi. Nekárejte je za jejich otázky, a pokud neznáte odpověď, jednoduše to přiznejte. Tento postup posiluje vaši autoritu, zatímco lhaní a zamlčování ji oslabují. Nikdy s dětmi nemluvte jako učitelé, neposmívejte se jim a s jejich zvědavostí zacházejte vážně. Zamyslete se taky nad motivací jejich otázek – někdy je otázka nevědomou žádostí o pomoc.
Jak jsem přišel na svět? Kde jsem se tu vzal?
Autor: iStockBuďte upřímní, ale nemusíte jít moc dopodrobna. Záleží samozřejmě na věku dítěte, ale rozhodně nemá cenu vykládat dětem něco o čápech nebo vránách. Můžete to říct opravdu hodně obyčejně: „Tatínek a maminka se mají rádi, líbají se a objímají se, udělají si miminko, které roste u maminky v děloze, a když je připravené, vyleze ven.“
Nesnažte se děti zmást, takže popisujte vše přesně. Říct, že miminko roste v břiše, může být zavádějící, protože v břiše končí i jídlo, takže raději řekněte, že miminko roste v místě, které se nazývá děloha. Totéž platí o semínku. Když povíte, že v mamince roste tátovo semeno, může si myslet, že tam klíčí třeba strom. Lepší je dítěti vysvětlit, že tatínkova spermie doplavala z jeho těla do maminčiny dělohy.
Jak to, že holčičky vypadají jinak než kluci?
Autor: istockZájem o genitálie je u dětí naprosto přirozený a není na tom nic podezřelého nebo úchylného. Děti by měly dostat informace o svém těle velmi brzo, a to i proto, aby své tělo znaly a věděly, co si k němu můžou ostatní dovolit. Informace podávejte úměrně k věku, přesto se snažte pojmenovávat genitálie správně. Když řeknete „penis“ či „vagina“, bude to pro ně přirozené, stejně jako když je učíte pojmenovávat třeba ovoce. Na jejich otázku, proč jsou chlapečci jiní než holčičky, můžete zareagovat takto: „Rozdíly mezi holčičkami a chlapečky existují, aby se děti mohly narodit. Chlapečci mají penis a dvě varlata, holčičky vaginu a dělohu, kde roste miminko.“
Až vyrostu, můžu si tě vzít za ženu?
Autor: iStockTéměř všechny děti začnou klást tuhle otázku, když jsou poprvé přitahovány k opačnému pohlaví. Opatrně řeknete „ne“. „Každý má svou roli v rodině. Tvoje sestra se nemůže stát tvým tátou a tvůj táta se nemůže stát babičkou. A ty se nemůžeš stát mým manželem. Když vyrosteš, už budu stará. Pořád mě můžeš milovat a starat se o mě, ale budeš se chtít oženit s někým jiným, kdo je mladý. Budete se milovat stejně jako já s tatínkem a budete mít svoje vlastní děti.“
Proč se hádáte? Je to kvůli mně?
Autor: iStockDěti se podvědomě cítí provinile, když se rodiče před dítětem hádají. Je důležité, aby dítě pochopilo, že to není jeho vina. „Lidé se hádají, protože mají každý jiný názor. Ale to neznamená, že se nemáme rádi nebo že bys za to mohl ty.“ Musíte dát dítěti pocit bezpečí a ujistit ho, že příčinou hádky není ono. Pokud je to možné, hádejte se někde jinde, ne před ním.
Proč je ta paní tak tlustá?
Autor: iStockNedělejte, že neslyšíte, pokud dítě upozorňuje na lidi na veřejných místech. To vede k nesnášenlivosti. Zareagujte s klidem a odpovězte jim: „Lidé jsou různí, můžou být vysocí, malí, hubení i silnější. Někteří lidé tak vypadají, protože jsou nemocní, a když budeš ukazovat na to, že vypadají jinak, můžeš jim ublížit. Zeptej se mě později, až budeme sami, abychom nikomu neubližovali.“
Koho máš radši: mě, nebo bráchu?
Autor: iStockSourozenci vždy soutěží o rodičovskou lásku. Neměli byste nikdy před dětmi říkat, že někoho milujete víc, protože je ve škole třeba úspěšnější. „Každý jste jiný a svou lásku k vám vyjadřujeme různými způsoby. Ale oba vás milujeme stejně.“
Ublíží mi paní doktorka?
Autor: iStockVysvětlete dětem, že léčba je nezbytná. Nikdy z dítěte nedělejte zbabělce, ale ani mu nevyčítejte, že se bojí. „Paní doktorka ti nechce ublížit, jejím úkolem je uzdravit tě. Může to trochu bolet, ale bez toho ti nebude líp. Když jsem byla nemocná já, taky jsem dostala injekci a pak mi bylo dobře.“
Umřu jednou? A ty taky?
Autor: iStockNelžete dětem o smrti. I malé děti dokážou přijmout fakt o existenci života a smrti. Můžete jim říct, že i malé věci kolem nich umírají – květiny uvadají, umírají domácí mazlíčci, je to zákon přírody. Tyhle otázky tedy neodbývejte větou ve smyslu, že by to ještě dítě nepochopilo. „Lidé, zvířata i rostliny jednou zemřou. Každý, kdo se jednou narodil, jednou také zemře, ale teď ještě ne. Zemřeme, až budu stará, jako je babička, a ty už budeš dospělý, budeš mít svoje vlastní děti, které jednou taky vyrostou a zestárnou. Ale mezitím budeme žít nádherný život plný objevů a dobrodružství.“
Proč mě opouštíš a jdeš do práce?
Autor: iStockVysvětlete dítěti, že máte svou práci a že ji jednak musíte udělat, jednak ji máte ráda. Klaďte důraz na to, až se z práce vrátíte a znova se uvidíte. „Nechci tě opustit, ale musím jít a nemůžu s tím nic udělat. Práce je velmi důležitá, ale nezapomeň, že se odpoledne vrátím a budeme si zase spolu hrát. Můžeš mi dát nějakou hračku, abych na tebe pořád myslela, i když jsi daleko.“
Co se osvědčilo švédským rodičům při výchově? Podívejte se na VIDEO:
5 rad, které se osvědčily švédským rodičům • VIDEO: FB/World Economic ForumVideo se připravuje ...Související články
