Jak rozvíjet předškoláka? Nechte ho bojovat, radí učitelé!

  • Jak rozvíjet předškoláka? Nechte ho bojovat, radí učitelé!
    Foto: iStock
    Sdílej na facebooku
    23. října  2018 
     06:00
    Mezinárodní skupina pedagogů, kteří mají za sebou léta praxe, dala dohromady několik praktických doporučení a tipů pro rodiče dětí od dvou do pěti let. Dovolte jim se nudit, zapřáhněte je a neřešte za ně potíže, vzkazují!
  • Chtějte od svého dítěte to nejlepší

    Dítě se vzteká, aby dosáhlo svého. Neustupujte!
    Dítě se vzteká, aby dosáhlo svého. Neustupujte!
    Autor: iStock

    „Moje tříletá dcera má zřejmě rozdvojenou osobnost. Ve školce pečlivě uklízí hračky, sama si obuje boty a dojde na záchod. Zato doma, když ji požádám, aby něco zvedla, dělá, že neslyší, čurá zásadně do nočníku, do koupelny musím chodit s ní, k obléknutí bundy potřebuje asistenci a poslední dobou začala požadovat, abych jí k večeři podala lžičku až do ruky, zatímco sama si už hoví usazená u stolu,“ svěřuje se maminka Jarka a dodává: „Je jasné, že její učitelky vědí něco, co já netuším, a hravě dokážou to, co jako její matka sama nesvedu.“ Proč se vaše dítě chová před cizími jinak, většinou tedy lépe, než s vámi doma? Odpověď je jednoduchá – na vás, rodičích, testuje své hranice, pokouší se překonávat nastavené limity a zjišťuje, co všechno mu ještě projde. Dovolí si k vám mnohem více, jelikož nemá žádné zábrany a dobře ví, že ho budete bezpodmínečně milovat bez ohledu na to, co provádí a jak se chová. Nezapomínejte na to, že děti (platí to pro jakýkoli věk) jsou většinou mnohem schopnější, pozornější a učenlivější, než si mnozí z nás myslí. Jak je v jejich zdárném rozvoji motivovat a podporovat? Zde máte rady a postřehy zkušených pedagogů.

  • Podporujte nezávislost

    ...
    ...
    Autor: iStock

    I když děti mezi třemi a pěti lety ještě stále potřebují dostatek rodičovské péče a pomoci v mnoha úkonech běžného života, nepodceňujte jejich schopnosti a dovednosti. Umějí toho více, než si myslíte, a vaším úkolem je podporovat jejich snahu o získání větší samostatnosti. Očekávejte zkrátka více, svěřujte jim stále obtížnější úkoly, neváhejte jim doma nastavit konkrétní povinnosti, i když půjde samozřejmě zatím jen o maličkosti typu připravit na stůl příbory, vyhodit po sobě do odpadkového koše kelímek od jogurtu, ustlat ráno postel…

    Odmítejte dělat za potomka věci, které již hravě zvládne sám (i když by bylo mnohem rychlejší a snadnější, kdybyste to udělali sami), veďte ho v každodenním životě k soběstačnosti. Vzbudíte v něm tak pocit vlastní důležitosti a patřičnou hrdost na to, co už všechno dokáže bez pomoci. „Kdykoli se snažím přimět děti, aby se oblékly, vyčistily si zuby, složily stavebnici do boxu a tak dále, zeptám se jich: Chcete, abych vám pomohla, nebo to dokážete samy? Tahle slova fungují přímo magicky, děti to pokaždé udělají úplně samostatně, aby mohly být na sebe pyšné a pochlubit se,“ říká učitelka z mateřské školy na americké Oregonské univerzitě Donna Jones.

  • Nic neupravujte

    Předškolák jí vajíčko k snídani.
    Předškolák jí vajíčko k snídani.
    Autor: iStock

    Je to důležitější, než se domníváte. Ať už se vaše ratolest pustí do jakékoli činnosti, pochvalte ji za snahu a splnění úkolu. A stop. Zatněte zuby, vydržte nic neopravovat, nevylepšovat a nepředělávat. Pokud malý snaživec ustele postel, přehlédněte, že je peřina nakřivo a sklady na prostěradle prostě zůstaly zmuchlané, když připraví stůl na snídani, nepřeskládávejte talířky a hrnečky, a jestli se rozhodl obléknout se do pruhovaných kalhot a puntíkatého trička, odolejte nutkání poslat ho se hned převléct. Tak půjde jednou do školky nekonvenčně, no a co? Obdivujte jeho eklektický (nesystematický, rozmanitý, tvůrčí) módní styl!

    Pokud to zkrátka není úplně nezbytné, nezasahujte do jeho snažení. Co bylo nedokonalé nebo chybné, můžete vysvětlit kdykoli později, ne v okamžiku aktuálního nadšení z odvedené práce a rodičovské pochvaly.

  • Neřešte za ně problémy a spory

    ...
    ...
    Autor: iStock.com

    Sledujete, jak se vaše dítě pokouší sestavit oblíbenou hračku nebo sundat knížku z police. Než automaticky vyskočíte a půjdete mu pomoci, zastavte se na chvilku a pozorujte, zda a jak si s tím samo poradí. Za předpokladu, že nehrozí žádné nebezpečí, zkuste nechat dítko „svému osudu“ a být jen pozorovatelem (samozřejmě připraveným k akci). Naučte se nechat potomkům prostor, aby si své drobné potíže řešili vlastními silami (přiměřeně věku, jistě). Jsou to momenty, které zásadním způsobem pomáhají utvářet jejich charakter. Podobné je to s případnými „hřišťovými konflikty“. Vidíte, jak se váš drahoušek přetahuje o hračku s jiným drzounem? Nemohou se domluvit, kdo se první sklouzne? Vyjasňují si hlasitě, kdo bude pánem pískoviště? Dokud nelítají lopatičky vzduchem a pěstičky směrem k protivníkovi, buďte nestranným pozorovatelem připraveným zasáhnout. Ne vždy budete svému dítěti po ruce, abyste mohli bojovat za jeho práva, a je dobré vidět na vlastní oči, jak si dokáže vymoci svá práva samo.

  • Svěřte jim úkoly

    Nechte děti, ať se oblékají samy.
    Nechte děti, ať se oblékají samy.
    Autor: iStock

    Máte doma rozděleny úkoly a povinnosti? Každému členovi rodiny přidělte konkrétní činnosti, které by měl pravidelně vykonávat a za něž by měl nést odpovědnost. Předškolák může mít na starost krmení domácího mazlíčka, skládání nádobí do myčky, utírání prachu ve svém pokojíčku, zalévání květin nebo vyndávání prádla ze sušičky. Pětiletá ratolest v pohodě zvládne také přípravu jednoduché snídaně, nasypat vločky či cereálie do misky a zalít mlékem, namazat chleba sýrem a podobně. Jen se vždy ujistěte, že práce, kterou svým dětem přidělíte, je pro ně skutečně zvládnutelná a nehrozí zranění nebo jiné nebezpečí (vyplavená místnost, týden žíznící křeček, přelité květiny, rozbité sváteční talíře a tak dále). Cílem je, aby se dítě mohlo cítit „schopně a zodpovědně“ a vidělo, že ho dospělí berou jako „parťáka“. Každé dítě udělá šťastným, když vidí, že maminka a tatínek z něj mají radost a jsou na něj pyšní. Takže nezapomeňte: klíčem k úspěchu je dostatečná chvála, té není nikdy dost.

  • Držte se rutiny

    ...
    ...
    Autor: iStock

    Určitě se vám už v době, kdy bylo vaše robátko miminkem, osvědčilo, když jste dodržovali každodenní režim (i když vás možná den za dnem trochu ubíjel). Děti zkrátka milují stereotyp, dělá jim dobře a dodává jim pocit maximálního bezpečí. Potřebují vědět, co se bude zrovna dít a co bude následovat, cítí se pak jistěji. A předvídatelnou rutinu vyžadují i předškoláci. Chtějí vědět, co mají, a naopak nesmějí dělat a co se od nich očekává. „Každé ráno je u nás stejné, nic se nemění. Syn vstane v půl sedmé, hned po probuzení se snídá, pak čistíme zoubky a nakonec se soutěží v rychlosti oblékání. Jde to hladce a do školky vycházíme na čas, bez zbytečných nervů a stresu,“ chválí si Markéta, sedmatřicetiletá maminka pětiletého Jakuba, a pokračuje: „A podobně to máme nastavené večer. Úmluva zní: žádný večerníček, pokud se nestihne předem vana nebo sprcha, a čtení pohádky jen v případě, že nebude zdržovat a zvládne být v postýlce do půl osmé. Dokonce už je schopný hlídat si čas na nástěnných hodinách.“

  • Nechte je se nudit

    Děti mají bujnou fantazii a představivost
    Děti mají bujnou fantazii a představivost
    Autor: iStock

    Prckové v předškolním věku milují hru, nejvíce pak tu imaginární. Hodiny si dokážou hrát na smyšlené bytosti, budují si ve své fantazii vlastní světy, představují si, čím vším mohou být. Nechte jim to. Většina jejich dne probíhá pod kontrolou, plní úkoly, věnují se činnostem, které jsou jim ve školce nebo doma zadávány. Odborníci ale zdůrazňují, že není vaší povinností ani údělem vymýšlet jim stále nové a nové aktivity, nutit potomky do kreslení, modelování nebo stavění vláčkodráhy. Skutečně nemusíte své dítě nepřetržitě bavit. Jen ho nechte, ať se občas trochu nudí. Samotné. Nechce se vám zrovna do hraní pexesa ani skládání puzzle? Fajn, nedělejte to. A hlavně nemějte výčitky. Dohlédněte jen, aby dítě mělo k dispozici dostatek papírů, pastelky, vodovky, velkou kartonovou krabici nebo hroudu modelíny. Skvěle poslouží také připravené těsto na sušenky, sáček velkých barevných fazolí, případně hromada roliček od toaletního papíru a lepidlo na papír v tubě.

/
Autor: Simona Procházková
Sdílej na facebooku

Diskuse ke článku

.
Video

Pomůžeme vám vybrat porodnici!

Těhotné ženy čeká jedno důležité rozhodnutí. Musí si vybrat porodnici, v níž přivedou svoje dítě na svět. Mezi zařízeními jsou velké rozdíly - některé se ani za posledních třicet let nijak moc nezměnily k lepšímu a stále používají rutinní škodlivé postupy, jiné nabízejí příjemné prostředí, individuální přístup, respektují porodní přání a jsou nakloněné alternativnějším metodám. Případně si tam třeba můžete přivést svoji porodní asistentku nebo dulu.

Která porodnice je nejlepší? Která nejvíce vyhoví vašim představám o tom, jakým způsobem chcete svého potomka přivést na svět? Jaké jsou přednost a zápory jednotlivých porodnických zařízení? Podívejte se na přehled všech porodnic na webu maminka.cz a přečtěte si, jak dopadly v hodnocení ostatních žen. Dozvíte se, které porodnice získaly nejvyšší počet bodů a které naopak úplně propadly, přečtete si zkušenosti rodiček a získáte spoustu informací, které vám pomohou zorientovat se v nabídce a vybrat si tu pravou.

Už máte jeden nebo dokonce víc porodů za sebou? Budeme rádi, když nám i vy napíšete svoje zkušenosti z porodnice a pomůžete tak dalším matkám, aby se rozhodly správně.

PORODNICE

Horoskopy


Zobrazit domovskou stránku