Chodí váš teenager pozdě spát? Hrozí mu deprese i závislost na drogách, říká studie!
Proč byste měli dohlížet, zda vaši dospívající potomci v noci opravdu spí a neschovávají se pod peřinou s tabletem nebo knížkou? Vědci zjistili, že středoškoláci, kteří pravidelně spí méně než osm hodin denně, mají horší známky, potíže s pamětí i velké psychické problémy!
„Můžu ještě zůstat vzhůru?“ ptá se pravidelně každý večer náš dospívající syn, když nám nese před spaním svůj telefon. Máme totiž domluvu, že přes noc zůstává v obývacím pokoji. Zkouší to opatrně téměř denně, přesto, že zná nepsané pravidlo, že nejpozději v deset hodin musí být v posteli. Tu hodinu jsme zavedli, když nastoupil na střední školu a od té doby na jejím dodržování trváme, navzdory leckdy dost úporným protestům, které ale časem vyprchaly,“ říká Jana, maminka šestnáctiletého Daniela. Na druhou stranu ale přiznává, že její syn je pilný a bezproblémový student, dobře se učí, poctivě se do školy připravuje, a kromě toho ještě zvládá florbalové a tenisové tréninky a jednou až dvakrát týdně chodí na brigádu. To vše v důsledku znamená, že bývá večer dost unavený, takže mu obvykle stačí hodinka rozptýlení s tabletem nebo smartphonem v ruce, kdy „sjede“ svůj facebookový a instagramový profil, omrkne pár videí na youtube nebo si zahraje oblíbenou hru a pak už se většinou sám těší do postele, aniž by ho někdo nutil nebo přemlouval. „Má dost nabitý denní režim, musí toho hodně stihnout a bývá tak vyčerpaný, že již žádné rodičovské donucovací prostředky nejsou potřeba,“ směje se Jana.
Zahnat do postele nebo nenutit?
Zdaleka ne každý rodič je, pokud jde o spánkový režim svých potomků školou povinných, natolik důsledný. Poněkud laxní přístup přiznává Michaela, maminka dvou puberťáků: „Přiznávám, že moje patnáctiletá dcera chodí do postele i ve všední dny nejdříve kolem jedenácté hodiny, budíka má nastaveného na šestou ráno. Nepraktikujeme žádný nátlak, nenutíme ji ulehnout v určitý čas, když se jí ještě nechce spát. Je to její volba a pak si také řeší sama její důsledky. Chápu ale, že tento benevolentní přístup zdaleka není přijatelný pro všechny rodiče. Pracuji sice jako obchodní manažerka, pokud jde ale o plánování a organizování svých vlastní dětí, tam zřejmě můj řídící talent trochu pokulhává.“
Podobně to má v rodině nastavené Kristýna, maminka dvou synů, která přiznává: „Čtrnáctiletý syn se dvakrát týdně vrací domů v půl desáté večer, protože mu takto pozdě končí fotbalový trénink. A ten starší, sedmnáctiletý (který hraje v kapele), zpravidla ještě o kousek později, tak kolem desáté, takže ano, oba se dostanou do postele až po jedenácté. Občas se stane, že poklimbávají svorně nad domácími úkoly. A rána jsou také dost náročná, často je tahám zpod peřin oba a mají co dělat, aby stihli začátek vyučování.“
Dobré známky? Chce to více spánku!
Mezinárodní vědecká studie z roku 2016 (sledovala téměř 70 tisíc studentů, publikována v magazínu JAMA Pediatrics), zaměřená na souvislost mezi délkou spánku a studijními výsledky dospívajících, přinesla zjištění, že studenti středních škol, kteří chodí pravidelně spát mezi desátou a jedenáctou hodinou večer, mají v průměru podstatně lepší známky a ve studiu jsou celkově úspěšnější. Zároveň z výsledků vyplynulo, že jen necelých 30 % středoškoláků spí v noci alespoň osm hodin. Pro věkovou kategorii od 14 do 19 let přitom lékaři doporučují osm až deset hodin spánku. Jeho dlouhodobý nedostatek negativně ovlivňuje duševní vývoj a kognitivní myšlení, schopnost soustředění, koncentrace i učení a také paměť. Vědci uvádějí, že dospívající, kteří málo a nekvalitně spí, mnohem více zapomínají, jsou podrážděnější, roztěkaní, mozek pracuje celkově pomaleji a snižuje se schopnost logického uvažování.
Šest hodin nestačí!
Pro puberťáky, kteří usínají v příliš pozdních hodinách a dlouhodobě nedodržují doporučovaných osm hodin spánku, je rovněž charakteristická emocionální labilita, náladovost až deprese. Podle výše zmiňované studie, jsou středoškolští studenti, kteří si dopřávají jen šest nebo dokonce ještě méně hodin spánku, mnohem náchylnější k tomu, propadnout alkoholu, kouření, užívání léků nebo dokonce drog než jejich vrstevníci, kteří spí alespoň osm hodin denně. Zároveň u nich byla prokázáno ve vyšší míře rizikové chování v sexuální oblasti. Dalšími vážnými důsledky chronického nedostatku spánku u mladistvých, které by neměly být ignorovány, jsou podle vědců potenciálně také sebepoškozující jednání, agresivita, a dokonce i sebevražedné myšlenky.
