7 otravných dětských návyků, které jsou ve skutečnosti úplně normální. Co s nimi?
Foto: iStock
20. března 2019 06:00Každý rodič si zřejmě vzpomene na okamžik, kdy se z jejich andílka stalo tříleté neposlušné, ukřičené a vztekající se batole. A někdy mají pocit, že takové chování je zralé pro dětského psychologa. Ovšem je to skutečně nutné? Jsou opravdu tyhle otravné a příšerné návyky tak špatné, že by vyžadovaly odbornou pomoc? Jaké jsou ty nejčastější, které vás přivádějí k šílenství?
Někdy mají rodiče pocit, že ať dělají, co dělají, jejich dítě se chová prostě příšerně. Ovšem je nutné nepanikařit a stačí prostě jen zatnout zuby a být trpěliví.
Na všechno říkají ne
Autor: iStockJeště nedávno to byli hodní kluci, kteří dělali téměř všechno, co jsem jim řekla. A pak najednou bác – a stali se z nich chroničtí odmítači všeho, co jsem nabídla. Ne, ne, ne. Pořád jen ne.
Proč to dělají? Období negace a slůvka ne zpravidla znamená, že si dítě začíná uvědomovat samo sebe a že se může prosadit. Obvykle k tomu dochází mezi 2. a 3. rokem života. Je to věk, kdy děti konečně pochopily, že jsou svéprávná individua a že nejsou součástí svých rodičů. Proto se snaží vybojovat si své místo v rodině.
Co dělat? V podstatě nic moc. Určitě to není důvod, abyste spěchali k psychologovi. Buďte trpěliví a nepokoušejte se násilím potlačit vzpurného ducha vašeho potomka. Dovolte potomkům někdy, aby se sami rozhodli, dopřejte jim kus nezávislosti. Je to v pořádku, pokud dítě chce do školky růžové gumáky nebo modrý svetr. Když to zvládnete, dítě vám bude důvěřovat a stane se sebevědomějším.
Pořád se dokola ptají na totéž
Autor: iStockPosloucháte dobře? Vnímáte, na co se vaše dítě ptá? Možná nedokážete pochopit, co po vás dítě chce, takže se dítě rozčílí a bude klást tutéž otázku tak dlouho, dokud nedostane odpověď.
Proč to dělají? Opakování je pro dítě nejlepší způsob, jak si něco zapamatovat, jak vědět, jak a kdy třeba to konkrétní slovo použít a jak se jeho význam mění v závislosti na situaci a čase. Navíc dítě rádo poslouchá intonaci řeči.
Co dělat? Mějte na paměti, že opakování je krokem ke zvládnutí mluvení. Povzbuzujte své dítě, mluvte s ním a věřte, že tohle období kolovrátku jednou skončí.
V noci se často probouzejí
Autor: iStockUložila jste dítě do postýlky a spalo až do rána? A najednou se v noci začíná budit a třeba i plakat nebo má noční můry? Samozřejmě že to může obtěžovat a lézt na nervy, ale zkuste se na to podívat pragmaticky.
Proč to dělají? Poruchy spánku se většinou u dětí objevují kvůli emocím a novým informacím, které během dne přijaly. Pokud dítě nechce spát nebo se budí, je pravděpodobné, že večer nebo přes den zažilo něco hodně intenzivního. A někdy i zvládnutí nových dovedností může způsobit to, že dítě nemůže spát.
Co dělat? Zkuste naplánovat všechny aktivity na první část dne. A pokud se dítě přece jen vzbudí, nezlobte se a chvilku s ním pobuďte u postýlky. Pravděpodobně se za pár minut uklidní a zase usne.
Nechtějí vás poslouchat
Autor: iStockRáno spěcháte do práce a do školky, a dítě se začne dohadovat, že nikam nechce, že nechce snídat, že si nechce vyčistit zuby a že si právě teď chce hrát s autíčkem? Super čas na drama...
Proč to dělají? Podle psychologa Johna Gottmanna je tohle projev jejich touhy si hrát. Po ránu jsou děti plné energie a mají pravděpodobně jiné plány, než máte vy.
Co dělat? Zkuste přehodnotit svůj režim a plány. Možná se budete muset probouzet dříve, abyste měli více času třeba i na to hraní. Pokud vám tahle možnost nevyhovuje, zkuste dítě pochopit a vyrazit prostě o patnáct minut později (holt si tu schůzku dohodněte na pozdější čas).
Bezdůvodně brečí
Autor: iStockNedovolili jste dnes dceři, aby se dívala na kreslenou pohádku, a ona začala křičet a brečet, jako by ji na nože brali? Zamyslete se: nedovolili jste jí předchozí den, aby se tři hodiny dívala, abyste mohli dokončit svou práci a ona vás nerušila?
Proč to dělají? Děti si moc dobře pamatují pravidla hry a opravdu nechápou, proč najednou tahle pravidla měníte. Váš odmítavý postoj k tomu, abyste uspokojili jejich potřeby, je činí frustrovanými.
Co dělat? Buďte logičtí a poctiví, pokud jde o omezení. Neměňte pravidla jen kvůli tomu, že jste silnější a můžete to udělat. Nastavte nějaká univerzální pravidla a plňte je společně s dítětem.
Hází věci kolem sebe
Autor: iStockA nemusí to být jen hračky, ale i tužky a další předměty, které se dítěti dostanou do ruky. Máte-li malé dítě, které hodí dudlík na zem, tak víte, že může plakat tak dlouho, dokud mu ho nedáte zpět.
Proč to dělají? Děti jsou náchylné k impulzivnímu chování, které v raném věku nedokážou ovládat, protože jejich mozek ještě není zcela vyzrálý. Házení věcí je na druhou stranu také dobrou dovedností, kterou praktikují – rozvíjejí jemnou motoriku a taky koordinaci mezi rukama a očima. No, a když dítě něco někam hodí, učí se taky vztahu příčiny a následku (když něco hodí, může to špatně spadnout a rozbít se).
Co dělat? Snažte se dítěti vysvětlit, že věci, které hází na zem, by se házet nikam neměly – a vysvětlete proč. Dvouleté batole už by to mohlo pochopit.
Nechtějí jíst
Autor: iStockMělo vaše dítě ještě nedávno výtečnou chuť k jídlu, a najednou odmítá i oblíbené pokrmy? Nebo nechává zbytky na talíři?
Proč to dělají? Pediatři rozlišují několik důvodů, proč dítě nechce jíst. Můžou to být únava, rostoucí zuby nebo jen chuť si zrovna teď hrát. Studie však taky ukazují, že některé nové potraviny mohou ovlivnit stravovací návyky dětí. Děti jsou spíše konzervativní a nové věci je mohou děsit, takže pokud je budete násilím nutit, aby snědly brokolici, dočkáte se spíše pláče.
Co dělat? Pokud je vašim dětem kolem dvou let, nenuťte je, a když řeknou, že nechtějí nebo mají dost, prostě jim talíř vezměte. Děti hlady opravdu neumřou, jsou schopné pochopit, že jsou syté. Samozřejmě se pokoušejte začleňovat nové potraviny do jídelníčku, ale opatrně, je potřeba budovat pozitivní vztah k jídlu.
Související články
