Jak učit děti rozumět nadávkám a vulgarismům? Tohle by měly vědět!
Ne každé ošklivé slovo musí být nutně nadávka, a to, co bývá považováno za nevhodné slovo, se může v jednotlivých rodinách lišit. Někde použijí jako nadávku „do prčic“, jinde už poněkud peprnější „do prdele“. Obecně společnost pokládá vulgarismy za nevhodné v jakémkoli použití. A je jedno, že mnohá vulgární slova mají původ v daleké minulosti a vulgární vlastně tehdy ani nebyla. Je určitě vhodné naučit svého potomka, aby ne každou nadávku či sprosté slovo vynášel ven z domu.
Terapeutka a psycholožka Christi Garnerová říká, že spousta domácností může považovat slova jako „svině" či "svinské“ za neškodná, a jinde už tahle slova vnímají jako nevhodná, a tudíž zakázaná. Jakmile dítě přijde do školy, je nevyhnutelné, aby vědělo, která slova se obecně za nevhodná považují a která jsou ještě přijatelná. „Pro rodiče může být obtížné vysvětlit nuance mírné vulgárnosti, aniž by tím kritizovali jiné rodiny. Ovšem stát se to může,“ říká odbornice.
Je nutné dítěti vysvětlit, že každá rodina je jiná a že nejsme stejní. „Všechny tyhle rodiny mají svá pravidla, která se mohou lišit od těch našich. Někde se slovo svině považuje za ošklivou nadávku, ale ve škole nebo na táboře může dítě slyšet tohle slovo celkem často, protože v jiných rodinách se používá běžně,“ vysvětluje psycholožka Garnerová. Jak tedy dětem vysvětlit rozdíly mezi vulgaritami?
Vysvětlete dětem pravidla vaší domácnosti. I když mohou někde na hřišti nebo v družině slyšet různá nevhodná slova, neznamená to, že vaše rodinná pravidla budou porušovat. Připomeňte jim, co od nich očekáváte. Zeptejte se jich, co si myslí o používání vulgarismů nebo nadávek, i to pomůže odhalit jejich osobní názory ohledně slušnosti. Zpřísněte pravidla – bez ohledu na to, zda děti slyší tahle slova od svých vrstevníků, a bez ohledu na to, že tahle slova občas použijí i slušní lidé. Vaše děti by měly vědět, jaká očekávání ohledně slušného chování máte.
To, že různé rodiny mají různá pravidla, je věc, která může být pro dítě velmi náročná ke zpracování. „Diskutujte s dětmi o tom, pomůže jim to uspořádat si pocity a myšlenky ohledně pravidel druhých lidí,“ radí terapeutka. „Zeptejte se jich, co by udělaly, kdyby slyšely taková slova, a počkejte, co vám odpoví. Vždy se dětí zeptejte, než začnete reagovat.“
Možná si vaši potomci budou myslet, že „zákaz“ říkat neslušná slova z nich dělá nezralé jedince. Stejně tak se vás děti budou možná ptát, proč některé děti slova „prdel“ nebo „svině“ použít můžou, ale ony ne. Snažte se jim to vysvětlovat, ale i tak se připravte, že se můžou vyskytnout komplikace, protože dětská socializace je pak mnohem obtížnější, když děti nezapadnou. Je to ale na druhou stranu taky úžasná příležitost pro rozvoj emoční inteligence ve třídě či při kolektivních sportech. „Nemusíte dětem říkat, že je špatné používat vulgarismy, jen jim zdůrazňujte, že každá rodina to má jinak nastavené. A je taky důležité jim říkat, že to, že některé rodiny nadávají a klejí, ještě neznamená, že jsou to špatní lidé.“
