Je vaše dítě perfekcionista? Pozor, může z toho onemocnět

...

Autor: istock

V první řadě je potřeba si ujasnit, že perfekcionismus není jen o tom, být vzorně disciplinovaný a mít na sebe vysoké nároky. Pokud tato vlastnost naroste přespříliš, dokáže zkomplikovat život nejen samotnému dítěti, ale i celé rodině. A pokud se nedostane pod kontrolu, mívá celoživotní následky. Jak poznáte, že se to může týkat i vašeho potomka? – Učí se dlouho do noci? Hroutí se, když dostane z písemky dvojku? Dovede ho k slzám i taková maličkost jako to, že nemá nejlepší čas při atletickém tréninku? Vzteky trhá papíry, protože obrázek krajinky stále není podle jeho představ? Předvádí hysterické scény, kdykoli ho někdo předežene, napomene, kritizuje nebo si z něj dělá zdánlivě nevinnou legraci? Seznamte se se „začínajícím“ perfekcionistou.

...

Autor: istock

Co vlastně představuje termín perfekcionismus? Podle chytrých encyklopedií jde o osobnostní rys, který charakterizuje jedince snahou o co nejlepší výsledek. Doprovázen je vysokými očekáváními vůči vlastnímu výkonu i výkonu ostatních. Vede k přílišné sebekritice a kritice kolegů či partnerů a neustálé úzkosti z hodnocení vlastní práce ostatními. A co je dobré vědět: pokud se vymkne kontrole, může snadno přerůst v regulérní duševní poruchu.

Je samozřejmě potřeba, aby měly děti na sebe a své schopnosti vysoké nároky a toužily se zlepšovat. Nesmí to ale přerůst v nereálné představy. Pokud tito lidé totiž očekávají, že vše bude dokonalé, nikdy nebudou spokojeni sami se sebou a svými výkony. Perfekcionisté si obvykle pro sebe vytvářejí a stanovují zcela nereálné cíle a následně vyvíjejí obrovské úsilí, když se pokoušejí jich dosáhnout. Jdou hlavou proti zdi a ocitají se pod velkým psychickým tlakem. Žijí doslova podle hesla „všechno, nebo nic“, a tak není divu, že když se jim nedaří své vize naplnit, považují se za neschopné a méněcenné. Sami před sebou jednoduše selhali a své přesvědčení si nenechají vymluvit. Z dlouhodobého hlediska je tento stav pro fyzické i duševní zdraví dítěte velice škodlivý.

...

Autor: istock

Jaké jsou nejviditelnější symptomy, které vám napoví, že s vaším potomkem nemusí být vše v pořádku? Odvíjejí se vždy od jeho věku, obecně se ale dá říci, že všímat bychom si měli následujících rysů:

*Dítě je extrémně citlivé vůči jakékoli – i sebemenší – kritice.

*Jen obtížně dokončuje domácí úkoly a školní povinnosti, jelikož mu stále nepřipadají „dost dobré“.

*Dítě je velmi sebekritické, bojuje s nízkým sebevědomím a snadno se dostává do rozpaků.

*Typická je i nejistota při komunikaci s cizími osobami.

*Dítě rádo a často tzv. prokrastinuje, aby se vyhnulo dalším úkolům.

*Objevuje se častá kritika nejbližšího okolí i ostatních lidí.

*Má problémy s rozhodováním a stanovováním priorit.

*Netoleruje chyby a je frustrované z jakékoli chyby nebo omylu – vlastní i cizí.

*Pozorovat můžeme projevy úzkostné poruchy.

...

Autor: istock

Jednoznačně to nelze nikdy určit, podle vědců ale existuje několik rizikových faktorů, které mohou k rozvoji nezdravého perfekcionismu přispět. Které to jsou?

*Biologické faktory: průzkumy ukazují, že perfekcionismus úzce souvisí s určitými duševními chorobami, jako jsou například obsesivně-kompulzivní porucha nebo poruchy příjmu potravy.

*Výchovný styl: láskou zaslepená, nadměrná a nepřiměřená chvála za jakoukoli drobnost, opakované ujišťování, že je "nejchytřejším dítětem v celé škole" a podobně, mohou způsobit, že dítko začne věřit, že chyby jsou špatné a nežádoucí a že musí za každou cenu uspět.

*Vliv rodičů: rodiče, kteří jsou sami perfekcionisté, vychovají s největší pravděpodobností děti, které také budou perfekcionisty. Může to vyplynout z naučeného a osvojeného způsobu chování, na vině ale také mohou být genetické dispozice.

*Tlak na úspěch: v dnešní době není výjimkou, že jsou děti již od nejútlejšího věku tlačeny k úspěchu a dokonalosti, ve škole, doma, při sportu i v zájmových činnostech je jim předkládán model „musíš být perfektní, abys uspěl a něco v životě dokázal“. Jsou doslova masírovány tím, co musí dokázat, aby se dostaly na výběrovou školu, gymnázium, do lukrativního fotbalového mužstva nebo elitního tanečního oddílu…

*Touha po obdivu: některé děti mají potřebu získat všeobecný obdiv, respekt a náklonnost tím, že budou dokonalé v každém směru. Často je příčinou nedostatek rodičovské lásky a uznání a dítě pak nezná jiný způsob, jak získat pozornost okolí, po které tolik prahne.

*Nízké sebevědomí: dítě, které o sobě nemá valné mínění a nevěří svým schopnostem, si může snadno myslet, že je jen tak dobré jako výkony, které odvádí (ať už jde o školní prospěch nebo třeba sportovní úspěchy). Perfekcionisté mají tendenci soustředit se na své chyby, „šťourat“ se v nich, a naopak shazovat své úspěchy.

Autor: istock

Jistě, zdravá míra perfekcionismu může vašemu potomkovi pomoci, aby stoupal výše, zlepšoval se a byl správně motivován. Ve skutečnosti ale mívá tato vlastnost zcela opačný účinek a přináší řadu problémů, které zažívá v každodenním životě. Pocity úzkosti mu často brání v opravdovém úspěchu a až panický strach ze selhání brání zkoušet nové věci. Charakteristická je mnohem vyšší úroveň stresu, jak se neustále snaží ze všech sil vyhnout se chybám a nedostatkům. To je velmi vyčerpávající. Takové děti cítí nutnost vypadat navenek perfektně, svůj zmatek a bolest dobře maskují a potlačují. Tiše trpí tak dlouho, až se organismus začne bránit a onemocní. Perfekcionismus může vést až k závažným psychickým poruchám, jako je například deprese.

Autor: iStock

Jak s takovým dítětem pracovat, abyste mu ještě více neublížili? Čeho se raději vyvarovat a jak nic nezanedbat? Pokud sledujete u své ratolesti více varovných příznaků, začněte jednat.

Dávejte si pozor na to, abyste dítě chválili spíš za jeho vynaložené úsilí a snahu než za dosažený výkon a výsledek. Pokud se mu něco podaří ve škole, vyjádřete obdiv nikoli nad jedničkou, ale nad tím, jak pečlivě se vše dokázalo naučit a jak tvrdou práci odvedlo. Jednejte s ním trpělivě a laskavě, nikdy ho nekárejte nebo nekritizujte před cizími lidmi či příbuznými. A hlavně ho ujistěte, že úspěch není v životě zdaleka tou jedinou důležitou věcí. Buďte upřímní a povyprávějte mu o tom, kdy a jak jste selhali vy sami a jaké jste udělali chyby, ať ví, že nejste dokonalí. A zároveň vysvětlete, jak jste se s pocity vlastního selhání nebo omylu vypořádali, jak jste situaci řešili. Učte své ratolesti, jak se srovnat se zklamáním nebo odmítnutím přijatelným způsobem. Tím vším jim pomáháte vybudovat si zdravé sebevědomí a sebedůvěru. Ale pozor: v případě, že se situace nezlepší a touha po dokonalosti již vašemu dítěti způsobuje sociální problémy, má potíže se spánkem nebo se zhorší ve školním prospěchu, vyhledejte pomoc odborníka, tedy dětského psychologa nebo psychiatra.