Máte jedináčka? To nejhorší a to nejlepší, co pro něj můžete udělat

Pořadí, ve kterém se člověk v rodině narodí, ovlivňuje jeho povahu. Od malička se buď učí vycházet se staršími a prosadit se, nebo je považován za nejrozumnějšího a automatického vůdce smečky těch mladších. Specifickou skupinou jsou pak jedináčci.

Mají veškerou pozornost rodičů, což pro ně může být výhoda i nevýhoda. Stejně tak to, že rodiče pro ně bývají autoritou i přítelem. Jedináček nemusí o své místo na slunci s nikým zápasit, o to tvrdší pak může být střet s realitou, když zjistí, že na světě jsou i lidé, pro které zrovna on není středobodem světa.

Jedináčci nepotřebují zvláštní přístup ve výchově. Potřebují ale – stejně jako všechny děti – aby byly naplněny jejich potřeby.

Co jedináčci potřebují?

Kontakt s vrstevníky

Je rozdíl, pokud dítě vyrůstá z velké části jen mezi dospělými, nebo pokud má naopak ve svém okolí kamarády nebo stejně staré členy rodiny. Děti potřebují trávit čas s vrstevníky, a to nejen ve školce nebo ve škole, kde čas organizuje vychovatel. Taky ve chvílích volna, kdy si čas organizují samy děti. Tam se naučí komunikovat, spolupracovat, půjčovat věci a dělit se s ostatními.

Skvělá vychytávka: Spočítejte si, kdy má jít vaše dítě spát!

Jasně, předškoláci by měli spát až dvanáct hodin denně, školáci deset. Jenže jak najít ideální dobu, kdy je zahnat do postele, když jedno usne hned…celý článek

I když je to vaše jediné dítě a máte čas ho vždycky varovat, všechno mu připomenout a vše za něj zařídit, nechte ho také občas narazit. Nechte ho udělat chybu a nechte ho, ať si s ní poradí. Pokud mu budete umetat cestičky, jste na nejlepší cestě vychovat z něj člověka, který nebude umět čelit problémům a řešit základní životní situace.

A co jedináčkovi určitě nedělejte?

Nedělejte z něj perfekcionistu

Americký psycholog Kevin Leman, který se dlouhodobě specializuje na to, jak pořadí narození a počet sourozenců ovlivňují psychiku, vidí u rodičů jedináčků jednu nebezpečnou tendenci: jelikož má dítě zpravidla plnou pozornost obou rodičů, může se díky tomu rychleji vyvíjet. Rodiče pak zvyšují své nároky, kterým se jedináček pochopitelně snaží dostát. Nezřídka začne mít pocit, že nejdůležitější je úspěch, a stává se z něj perfekcionista s přehnanými nároky na sebe i své okolí. A také s přehnanou potřebou pochvaly a uznání od druhých.

Nevkládejte do něj své sny a ambice

Jedináčci mají leccos společného s nejstaršími sourozenci. Jednou z věcí je, že se často stávají nástrojem pro neukojené ambice rodičů. Někomu nebylo dopřáno věnovat se celý život naplno baletu, ale jeho jediná dcera si to zaslouží – i když to vůbec nechce. Není to leckdy jednoduché ani pro rodiče sourozenců, ale děti tu opravdu nejsou proto, aby plnily rodičovský sen.

Test jogurtů: Z devíti vyhověl jediný, ostatní jsou moc tučné či sladké

Jaké jogurty kupujete svým dětem? Díváte se při rozhodování o koupi také na obsah přidaných cukrů? Možná to vypadá jako věc, která v kategorii mléčných…celý článek

Nedělejte z něj malého dospělého

Jedináček to má těžké i v další věci: bude vždycky dospělejší než ostatní děti a dětštější než dospělí v jeho nejbližším okolí. S dospělými umí většinou skvěle komunikovat, ale nikdy nebude tak chytrý jako oni. O to víc se sám snaží. Dospělí zas mívají tendenci chovat se k němu jako ke staršímu a podle toho vybírat hračky, kroužky, zábavu i témata k hovoru. Někteří jedináčci tak mají pocit, že jim bylo ukradeno dětství.

Nenálepkujte

Jednou z největších překážek pro jedináčky je to, že o nich panuje řada stereotypů. Svému okolí tak budou muset dost často dokazovat, že se opravdu umí bavit s vrstevníky, že se fakt umí rozdělit a že neměli smutné dětství. Co jim opravdu pomůže, je, když je jejich okolí přestane jako jedináčky vnímat a tyto vlastnosti jim nebude podsouvat.