8 rodičovských předsevzetí, která se prostě nedají dodržet

  • 8 rodičovských předsevzetí, která se prostě nedají dodržet
    Žádná čokoláda. Jak dlouho vám tohle předsevzetí vydrželo?
    Foto: iStock
    Sdílej na facebooku
    13. prosince  2017 
     06:00

    Než se mi narodil syn, měla jsem jasno ve spoustě věcí a před porodem přesně nalinkováno, co a jak bude probíhat. A hlavně – jistojistě jsem věděla, co rozhodně nikdy nebudu dělat! Jak rychle ale všechna předsevzetí vzala za své!

  • Představy versus realita

    Porodní plán si píše mnoha těhotných žen.
    Porodní plán si píše mnoha těhotných žen.
    Autor: iStock

    Jste na tom podobně? Také jste si jako natěšená těhule nebo čerstvá „prvomaminka“ (která absolutně ani zdaleka netuší, do čeho jde) krásně naplánovala, jak budete za každých okolností upravená, milá a usměvavá, tolerantní a spravedlivá, důsledná i přísně zásadová? Gratulujeme! Pravděpodobně ještě během šestinedělí zjistíte, jak dalece se vaše představy mohou lišit od každodenní reality.

  • 1. Nebudu jako slonice!

    V těhotenství jsem přibrala třicet kilo.
    V těhotenství jsem přibrala třicet kilo.
    Autor: iStock

    Pokaždé, když jsem slýchala od kamarádek, kolegyň nebo sousedek, jak přibraly v těhotenství dvacet až třicet kilo, jen jsem valila oči a nechápavě kroutila hlavou. Proč? Jak je to možné? To se tak cpaly? Proč to dopustily? A bum. Otěhotněla jsem s šedesáti kily a porodit se dovalila jako devadesátikilová velryba. Dodnes tomu nerozumím. Fakt jsem se totiž snažila. Přestalo mi chutnat sladké, nepřejídala jsem se, divoké chutě se mi vyhýbaly. Jenže i tak se to prostě nedalo zastavit, navíc se přidaly obrovské otoky a bylo vymalováno. Poslední měsíc už jsem se váze vyhýbala obloukem, protože jsem brečela jen při pohledu na ni.

  • 2. Budu kojit minimálně rok

    Kojení - ilustrační foto.
    Kojení - ilustrační foto.
    Autor: iStock

    Všichni mi tvrdili, že kojení je naprosto přirozený proces a půjde to vlastně tak nějak samo. Jenže ono to nešlo. Navíc to ze začátku dost bolelo (tak dost, že se mi bolestí kroutily palce u nohou a tekly slzy). Někdo by měl hned v porodnici už tak vystresovaným maminkám říct, že když se kojení navzdory obrovskému přání a maximální snaze nakonec tak úplně nepovede, neznamená to, že selhaly a mají si připadat neschopné nebo méněcenné. A všem zvědavým chytrákům doporučuji, aby si vždy nejdříve raději v duchu napočítali do deseti, než vysloví tu nejpitomější otázku: "A proč už nekojíš?"

     

  • 3. Nechám ho vybrečet

    Netušila jsem, jak matku může bolet srdce, když její dítě trpí...
    Netušila jsem, jak matku může bolet srdce, když její dítě trpí...
    Autor: iStock

    A najednou zjišťuji, že to fakt nedokážu. S několikatýdenním novorozencem v pokojíčku si klepu na čelo, když vzpomínám, jak jsem byla nekompromisní a odsuzovala maminy, které se hnaly k postýlce okamžitě, jakmile jejich dítko jen vzlyklo. Samozřejmě běhám taky. A ráda. I když mě můj muž přesvědčuje, ať aspoň chvíli vydržím a počkám, že se třeba uklidní. Nosím, mazlím, zpívám (což tedy nevím, zda nemá spíše opačný než uklidňující efekt), čekám, až mi usne v náručí. Přestože vím, že je to podle jakýchsi výchovných zásad určitě špatně. Mateřské hormony už mě zkrátka dostaly.

  • 4. Ven vždycky stylově!

     

    Vždy mi to bude slušet. Žádné mastné vlasy a vytahané svetry.
    Vždy mi to bude slušet. Žádné mastné vlasy a vytahané svetry.
    Autor: iStock

    Budu matka jako z reklamy. I na tu nejobyčejnější procházku vyrazím nalíčená, upravená, s načančaným miminkem v kočárku, nejlépe v šatičkách a botách na podpatku. Ani u nás v samoobsluze mě nikdo nikdy neuvidí s mastnými vlasy a ve vytahaném svetru! Tak určitě. Naše výpravy ven vypadají tak, že popadnu nejbližší džíny, vlasy prohrábnu prsty a stáhnu do culíku, hlavně nezapomenout ubrousky, dudlík, plínku, chrastítko a deku, přebalit (už zase, jako naschvál těsně před odchodem z domu), pokakané robátko vzít a tři patra dolů po svých (výtah nemáme) pro kočárek. Tam nacpat mimčo a hurá během zpět do bytu pro zbytek věcí. Cesta domů je většinou okořeněná ještě o tašku s nákupem v zubech. Je jasné, že šatičky a podpatky jsou pouhou utopií.

     

  • 5. Do naší postele nesmí!

    Děti v posteli? To nikdy nedopustím! Chci své soukromí aspoň tam a potřebuji se pořádně vyspat.
    Děti v posteli? To nikdy nedopustím! Chci své soukromí aspoň tam a potřebuji se pořádně vyspat.
    Autor: iStock

    Slyším sama sebe rezolutně říkat: „Vy jste si naučili mimino do postele? To nikdy nedopustím. Chci své soukromí aspoň tam a potřebuji se pořádně vyspat. Takhle si ho rozmazlit, neexistuje!“ Abych to shrnula, ve třech jsme spali od synových dvou měsíců. Je to totiž tááák pohodlné a praktické! Nemuset vstávat pětkrát za noc z postele, jen se přetočit, nakrmit a spát dál. A navíc – od té doby, co spinkal mezi námi, budil se už jen jednou, paráda! Nikdo vám ale předem neřekne, jak náročné je později vyexpedovat ho do vlastního pokojíčku!

  • 6. Množné číslo nikdy!

    ...
    ...
    Autor: iStock

    Je to trapné a dělají to jen ty „ostatní“ matky z pískoviště. Mě to přeci nepostihne, jsem moderní, vzdělaná a pracující žena, které se syndrom „mykání“ vyhne, na to si dám sakra pozor! Haha. Pokaždé, když se přistihnu, že mi (už zase!) ujelo „my jsme dnes krásně spinkali“ nebo „my budeme dnes papat mrkvičku s masíčkem“, musím se jen smát a konstatovat, že se tomu zkrátka nedá utéct. Vážně za to nemůžu. A stejně tak se neubráním, navzdory veškerým předsevzetím, láskyplnému vyprávění o pokrocích a „úspěších“ našeho malého génia všem bezdětným kamarádkám a každému na potkání, ať už na poště, v lékárně nebo tramvaji.

     

  • 7. Žádné sladkosti!

    Žádná čokoláda. Jak dlouho vám tohle předsevzetí vydrželo?
    Žádná čokoláda. Jak dlouho vám tohle předsevzetí vydrželo?
    Autor: iStock

    Jsou věci, které jsem ochotná přehlédnout, jsem ochotná nad nimi mávnout rukou, pokud jde ale o stravu, hodlala jsem být přísná a dbát na to, aby si mé dítě nevytvořilo nezdravé návyky, které by mu do budoucna komplikovaly život. Takže žádná čokoláda, bonbonky, lízátka a podobně, minimálně do tří let. Jenže vysvětlete to příbuzným! Tuhle „tajně“ kousek sušenky, tady čokoládová figurka z vánoční kolekce… Vzdala jsem urputnou snahu, jak syna držet od sladkého co nejdál, a jen dohlížím, případně schovávám, v krajním případě bez lítosti rovnou vyhazuji. Mám radost, že se mi daří i v jeho třech letech to, že pije jen vodu nebo neslazené čaje, nevyžaduje „dobrůtky“ typu párků a uzenin, a za svůj největší úspěch považuji, jak moc zbožňuje zeleninu, ovoce, bílé jogurty i luštěniny. Snad mu to vydrží.

    Proč by děti moc neměly jíst kukuřičné lupínky?

    Video se připravuje ...
    Proč by děti moc neměly jíst kukuřičné lupínky

  • 8. Nebudu křičet! Nikdy!

    Zařekla jsem se, že nebudu křičet. Nikdy! Aha?
    Zařekla jsem se, že nebudu křičet. Nikdy! Aha?
    Autor: iStock

    Mělo mi být jasné, že s mým temperamentem to je úkol skutečně nadlidský. A nesplnitelný. Je milion věcí, které vás při výchově zaskočí, překvapí, vykolejí, a stejně tak milion situací, které vás v případě vzpurného batolete paralyzují, šokují, zvednou vám mandle nebo vás přímo vyděsí. Vběhne bez varování do silnice, ve vteřině roztrhá vaši nejmilovanější knihu, nechá zašpuntované umyvadlo, vodu pustí naplno, zavře koupelnu a tváří se jako andílek, po páté výzvě k uklizení hraček rozházených po obýváku do nich začne kopat a urputně dělá, že vás vůbec neslyší… Alternativní výchovné směry by ze mě neměly radost, ale já prostě občas ječím.

/
Autor: Simona Procházková
Sdílej na facebooku

Diskuse ke článku

.
Video

Pomůžeme vám vybrat porodnici!

Těhotné ženy čeká jedno důležité rozhodnutí. Musí si vybrat porodnici, v níž přivedou svoje dítě na svět. Mezi zařízeními jsou velké rozdíly - některé se ani za posledních třicet let nijak moc nezměnily k lepšímu a stále používají rutinní škodlivé postupy, jiné nabízejí příjemné prostředí, individuální přístup, respektují porodní přání a jsou nakloněné alternativnějším metodám. Případně si tam třeba můžete přivést svoji porodní asistentku nebo dulu.

Která porodnice je nejlepší? Která nejvíce vyhoví vašim představám o tom, jakým způsobem chcete svého potomka přivést na svět? Jaké jsou přednost a zápory jednotlivých porodnických zařízení? Podívejte se na přehled všech porodnic na webu maminka.cz a přečtěte si, jak dopadly v hodnocení ostatních žen. Dozvíte se, které porodnice získaly nejvyšší počet bodů a které naopak úplně propadly, přečtete si zkušenosti rodiček a získáte spoustu informací, které vám pomohou zorientovat se v nabídce a vybrat si tu pravou.

Už máte jeden nebo dokonce víc porodů za sebou? Budeme rádi, když nám i vy napíšete svoje zkušenosti z porodnice a pomůžete tak dalším matkám, aby se rozhodly správně.

PORODNICE

Horoskopy