Hádejte se se svým puberťákem! Prospěje mu to!
Děti jsou skálopevně přesvědčeny, že hádky vznikají kvůli rodičům, a ti zase, že za ně můžou děti. Přestože unaveným mámám a tátům z neustálého a prakticky nikdy nekončícího dohadování se s dospívajícími ratolestmi, které vědí všechno nejlíp, třeští hlavy, praskají nervy a jejich denní mantrou je povzdech „asi se z toho brzy definitivně zblázním“, konflikty a slovní přestřelky s teenagery mohou být velmi prospěšné pro vzájemný vztah i jejich duševní rozvoj. Z jakého důvodu?
Rebelství bez příčiny
Najít bezproblémového, poklidného a emočně vyrovnaného puberťáka, to se rovná téměř zázraku. Dospívání je náročné období spojené se složitými fyzickými i psychickými změnami a určitá citová rozpolcenost, popudlivost, přecitlivělost vůči jakékoli kritice, odbojnost, náladovost, snaha vyhranit se vůči celému světu a prosadit svou vůli za jakoukoli cenu k němu neodmyslitelně patří. Zkrátka pokud máte to „štěstí“ a sdílíte domácnost s nevyzpytatelným teenagerem, na harmonický domov plný pohody jednoduše na pár let zapomeňte. Konfrontacím se ale vyhýbat nemusíte, spíše naopak. Naučíte jejich prostřednictvím své děti, jak lépe uspět ve společnosti, řešit problémy a nedorozumění, dělat kompromisy a čelit prohrám i zklamáním.
Hádejte se, posílíte jeho sebedůvěru!
Nová studie vědců z americké University of Virginia ukázala, že pokud má dospívající jedinec příležitost „dohadovat se“ (pod tím si ovšem nepředstavujte jen plamenné konflikty a hádky plné vzteku a křiku, ale rovněž diskuse, vyjednávání) se svými nejbližšími, tedy rodiči, zvyšuje se pravděpodobnost, že bude v dospělosti společensky zdatnější, sebejistější, bude snadněji odolávat vnějším tlakům okolí, a naopak se u něj snižuje riziko, že podlehne pokušení v podobě užívání alkoholu nebo jiných návykových látek. „Hlavním zjištěním je v podstatě fakt, že čím lépe jsou mladiství schopni otevřeně vyjádřit své názory a stanoviska, čím méně se stydí upřímně sdělovat vlastní potřeby nebo požadavky a čím více jsou obecně asertivní, tím větší mají šanci, že o několik let později nebudou tak snadno podléhat nátlaku okolí, a to zejména v otázce závislostí,“ uvádí psycholožka Joanna Chango, jedna z autorek studie.
Proč?
Vše, co se děje v rodině, je ve skutečnosti tím největším „školicím centrem“ pro každého puberťáka. Ve vztahu a komunikaci s ostatními ve svém okolí používá vzorce, které důvěrně zná z vlastního domova. „Dospívající jedná s ostatními přesně tak, jak je zvyklý od svých rodičů. Právě od nich se učí veškeré komunikační dovednosti. Jednoznačně se prokázalo, že existuje spojení mezi hádkami teenagera s rodiči a jeho schopností socializace ve společnosti a jeho sociální odolností. I když se může jevit jako překvapivé, že rodinné konflikty mohou přinášet něco dobrého, v tomto případě jsou skutečně užitečné,“ je přesvědčen Joseph Allen, vedoucí výše zmíněné studie. V žádném případě to však podle jeho slov neznamená, že by křik a hádky, tiché domácnosti nebo důrazné bouchání dveřmi měly být běžnou součástí života. Místo nich by rodiče měli spíše být důslední a neslevit ze svých nároků, zároveň ale je potřeba naslouchat svým dětem, snažit se o vnímavost vůči jejich obavám a nejistotám. Odložte tedy vznětlivost i nervozitu a vsaďte na otevřené vyjednávání a diskusi.
