5 způsobů, jak pomoci dítěti najít přátele, když má ADHD nebo poruchy chování

Autor: iStock

Příčinou problémů s hledáním kamarádů bývají impulzivita a omezená schopnost soustředit se, takže tyto děti mívají potíže pochopit sociální pravidla nebo pravidla společenského chování. Je potřeba, aby se potomek naučil, co ostatní zvládají snadno nebo tak nějak mimochodem. Důležité jsou citlivý přístup a konkrétní návodné pokyny. Můžete například dítěti říct: „Nejdřív běž k dětem a chvilku stůj a poslouchej. Až budeš vědět jistě, o čem si povídají, rozmysli se, co k tomu chceš říct, pak počkej na vhodnou chvíli a řekni to, co chceš.“  Někdy je také zapotřebí ukázat dítěti jiný úhel pohledu – tedy naučit ho "chodit v botách někoho jiného". Můžete se dítěte zeptat: „Jak myslíš, že se ostatní cítí, když se najednou začneš nudit a přestaneš s nimi mluvit? Všiml sis, jak reagovali na tvé chování? Jak myslíš, že se ostatní cítí, když o ně neprojevuješ zájem?“ To vše pomůže dítěti rozvíjet empatii a ohleduplnost, které jsou nezbytné pro přátelství.

9 SMS zpráv, které můžete posílat dětem, aniž byste byli trapní

Autor: iStock

Schopnost předstírat zájem nebo radost a být zdvořilý, i když jsem hladový, unavený nebo znuděný, se nazývá „zdvořilé předstírání“. Jestli vaše dítě protestuje proti zdvořilému předstírání, začněte znova bodem číslo jedna a opět mu položte stejné otevřené otázky. „Co myslíš, jak se asi tvůj kamarád cítí, když se tak chováš? Jaké chování by bylo podle tebe vhodné? Jak chceš, aby tě ostatní vnímali?“ To pomůže dítěti přemýšlet o činech a o tom, proč je nutné „zdvořile předstírat“ místo toho, aby se nudilo a odcházelo nebo vyvolávalo trapné incidenty.

Autor: iStock

Většina dětí, které bojují se sociálními dovednostmi, si nepřestává všímat důležitých podnětů vedoucích k problémům. Proto budujte povědomí svého potomka tak, že ho naučíte být „sociálním špionem“. Koncepce spočívá v tom, že dítě jde na veřejnost s posláním být sociálním pozorovatelem, díky čemuž získá řadu sociálních informací. Když to s ním „nacvičíte“ předem, bude jemně a nepozorovaně sledovat jiné lidi a poslouchat, aniž by bylo vidět, že poslouchá. Cílem je pozorovat a naučit se odpozorovat konkrétní chování – tak, aby dítě mohlo získat zásadní informace o svých vrstevnících, například to, jak se oblékají, o čem mluví při obědě a podobně. Je velmi prospěšné, když se naučí pozorovat ostatní děti a zaznamenávat jejich chování, náladu i energii.

Jak poznáte ADHD už u batolat a předškoláků?

Autor: istock

V každém prostředí existují sociální pravidla, která řídí naše chování, tedy i chování dětí. Chceme-li představit světu svou lepší tvář, je nutné tato sociální pravidla či pokyny dešifrovat tím, že si prostředí „přečteme“. To pomůže vašemu dítěti, aby si více uvědomovalo a zlepšovalo své sociální dovednosti, takže se stane dítětem s větší schopností rozvíjet silná přátelství. Zahrajte si s dítětem hru, například v nákupním centru nebo tehdy, když jdete ze školy. Začněte tím, že ho požádáte, aby poukázalo na příklady, kdy bude číst mezi řádky. Ať si například dítě vybere dvě osoby z rodiny, které musí pozorovat. Pak vám „podá zprávu" o tom, jaké měly výrazy obličeje, jaká byla řeč těla i jaký byl tón hlasu, jak se tito lidé chovali, když byli naštvaní nebo frustrovaní, nervózní či vystrašení.

Ve škole andílek, doma vztekloun? Možná trpí úzkostmi nebo hyperaktivitou!

Autor: istock

Je dobré, když naučíte své dítě, jak regulovat své chování, například ve chvílích, kdy je přehnaně vzrušené nebo ztrácí kontrolu nad svým tělem či emocemi. Mluvte s ním o spouštěčích. Spouštěč je hluboká emoční reakce na něco konkrétního, například na určitou situaci či okolnost, které dítě vytlačí z rovnováhy. Pomozte tedy dítěti, aby se v takových chvílích, kdy se cítí rozhozeně, naučilo samoregulovat. Například by si mělo položit otázku: „Cítím určitý tlak na něco konkrétního? Existují konkrétní místa, která ve mně vyvolávají podobné stavy a reakce?“ Tím, že si dítě více uvědomí své spouštěče a zavede systém podpory, bude schopné zabránit tomu, že by se dostalo do takového reaktivního stavu. Vyzbrojte dítě uklidňujícími strategiemi, ty s ním navrhněte, takže bude připravené je použít ve chvílích, kdy by nad sebou mohlo ztrácet kontrolu.

Co dělat, když se dítěti ve škole nedaří? Odpovědi najdete v našem videu: