10 vět, které děti potřebují slyšet. Milující a chápající rodič je určitě zná
Mezi tisícem slov, které denně říkáte svým dětem, bývá pár magických. Mohou z nich udělat silné, chytré, chápající a sebevědomé osobnosti. Přitom není tak složité je používat. Tady je deset frází, které však nejsou jen pouhými prázdnými frázemi a potřebuje je slyšet každé dítě.
Děti nás občas nevědomky testují svým špatným nebo nevhodným chováním. Jako kdyby nám říkaly: "Budeš mě milovat i takhle?" Vaše odpověď musí být: "Samozřejmě, že ano! Kdybych si mohla vybrat ze všech dětí na celém světě, chtěla bych stejně vás." Je strašně důležité, aby toto vaše děti věděly. Rozvíjíte tak jejich zdravou psychiku. Dále je dobré, říkat jim následující:
1. Mám tě rád/a
Tato tři magická slůvka potřebuje slyšet každé dítě. Jsou velice důležitá pro jeho zdravý duševní vývoj. Každý z nás chce být přece milován. Ovšem důležité je, aby to nebyly jen prázdné fráze. Podpořte je činy: buďte spolu, co to jde, hrajte si, smějte se, dělejte blbosti, čtěte si a povídejte. Čas strávený s dítětem je tím nejlépe stráveným časem.
2. Dobře
I když názory na chválení dětí se liší, je dobré všímat si maličkostí, které vaše dítě dělá, a povzbudit ho či pochválit. "Jé, tvůj pokoj je uklizený", "Postel je ustlaná", "Složil sis šaty?" "Skvělé! Mám radost!" Dítě potřebuje podpořit a vědět, že si jeho úsilí všímáte a oceňujete jej. Bude mít z toho dobrý pocit a tyto věci bude dělat častěji.
3. Mrzí mě to, odpusť
Chybovati je lidské. Ale je velmi důležité umět chybu přiznat a požádat dítě o odpuštění. Křičeli jste kvůli malichernosti? Řekněte dítěti, že vás to mrzí. Dáte mu tím najevo, že si ho vážíte a respektujete ho. Také se učí, že když udělá něco špatného, je dobré požádat o odpuštění a příště se takové chyby vyvarovat.
Tohle video vás dojme! Všední den očima mámy a dítěte.
4. Je mi líto, že jsi...
Ztratilo vaše dítě hračku a pláče? Rozhodně mu neříkejte: "Přestaň, je to jen hloupá hračka!" Dítě má právo na to být naštvané či smutné. Potlačování negativních emocí není zdravé a vede k neurózám a psychosomatickým nemocem. Nechte jej zlobit se nebo plakat, když ho to mrzí či bolí. Jen vyjadřuje své emoce. Řekněte mu, že je vám to líto, a obejměte jej.
5. Věřím ti, to zvládneš
Každý se něčeho bojíme a je dobré říct, že strach je naprosto přirozený. Pokud se vaše dítě bojí konkrétní věci, vyprávějte mu, jak jste konkrétní situaci řešili vy, když jste byli v jeho věku. Se strachy se dá bojovat a vypořádat se s nimi. Podpořte ho a řekněte mu, že mu věříte..."To zvládneš," je také velice důležitá věta.
6. Co bys rád ty?
Tím, že dítěti dáváme na výběr, naučíme ho rozhodnosti a nebude se bát odmítnout nabídky, které jsou proti jeho přesvědčení. Děti, které dělají činnosti, které jim vybrali druzí (totéž u věcí), se stávají pasivními a závislými na jiné autoritě. Dá se s nimi jednodušeji manipulovat. A to nechcete. Když požadujete od dítěte naprostou poslušnost, myslete na to, co bude za 20 let. Opravdu chcete, aby z něj vyrostl dospělý, který všechny poslouchá a nesnaží se bránit svou pozici?
7. Pamatuješ, jak jsi minule dokázal...
Tím, že dítěti připomenete jeho minulé úspěchy, přesvědčíte ho o jeho schopnostech a povzbudíte ho, že může dosáhnout ještě lepších výkonů. Pamatujte si, kdy se dítěti něco povedlo, a připomínejte mu to. Rozhodně ho nesrovnávejte s ostatními. Pokud chcete srovnávat, srovnávejte jeho vlastní výkony. Třeba: "Byl jsi lepší/rychlejší než minule. Zlepšuješ se!"
8. Nevadí, zkusíme to znovu
První neúspěch a děti to chtějí hned vzdát. Typickým příkladem je jízda na kole. Důležité je dítě podpořit a říct mu, že je to naprosto v pořádku. Nikdo přeci neumí vše napoprvé. "Zkusíme to ještě jednou. To zvládneš," měla by znít vaše rada a podpora. Vaše dítě by si mělo uvědomit, že každý dělá chyby, ale že i ty jsou k něčemu dobré. Učí dítě trpělivosti a vytrvalosti. Také byste mu měli dát najevo, že jeho selhání nemá vliv na to, jak moc ho milujete.
9. Jak se cítíš? Jaký jsi měl den?
Ptejte se. Přesně tyto otázky přispívají k dobrému vztahu mezi dítětem a rodičem. Také dítě učí, aby formovalo své myšlenky a naučilo se vnímat samo sebe a vyjadřovat své pocity.
10. TY jsi to dokázal
Rodiče často užívají mateřského plurálu. "My už se plazíme", "My půjdeme do školky", "My už půjdeme do druhé třídy"...Matka s dítětem tak často splynou v jeden celek. Není na tom nic špatného, ale do budoucna byste se ho měly vyvarovat. Podle psychologů brání v rozvoji osobnosti a osamostatnění se. Proto je dobré začít používat zájmeno "Ty"!
