Co matky dětem dovolí, i když říkaly, že nikdy? 10 se svěřilo!
- 15. srpna 2017 06:00
Možná jste dokonalá máma, která ještě ze svých předporodních předsevzetí nevybočila. No, a možná patříte k těm, které už mnohé z nich dávno porušily. Ono se to hezky plánuje, ovšem realita je mnohdy jiná. A máte-li více dětí, pak zcela určitě a ráda některá výchovná opatření porušíte. Deset maminek se nám svěřilo s tím, jaké jsou jejich největší mateřské „hříchy“. Jaké jsou ty vaše?
Žádné sladkosti a průmyslově zpracované potraviny: Jana (42), tři děti
Autor: iStockNež se mi narodilo první dítě, měla jsem spoustu pravidel. Jedním z nich bylo: Žádné sladkosti nebo nezdravé potraviny před obědem a rozhodně žádné průmyslově zpracované potraviny! Po třetím dítěti jsem tohle pravidlo poopravila: Už žádná pravidla ohledně jídla! Třetí dítě se mi narodilo po čtyřicítce a musím říct, že jsem strašně utahaná. Neumíte si představit, jak je úžasné vytáhnout z mrazáku zmraženou pizzu a těm starším ji ohřát k obědu! Ušetřím spoustu času a můžu si jít s malou dcerou zdřímnout. No a co?
Podívejte se, jak náročné je "povolání" matky! Tohle VIDEO to dokazuje:
Video se připravuje ...Žádná televize! Jana (38), dvě děti
Autor: iStockTelevizi jsme s manželem neměli záměrně. Stejně v ní nic nedávají. Hlasitě a bouřlivě jsem tvrdila, že ji nebudou potřebovat ani naše děti. Proč taky. Celý den si s nimi budu hrát já, budeme chodit na procházky a rozhodně se nebudeme nudit. Když byly druhé dceři dva roky, doslova jsem žadonila, aby manžel televizi koupil. Není nad to na půl hodiny posadit děti před pohádku a během té doby udělat to, co jinak nemám šanci udělat. Děkuji bohu za vynález televize! A za pohádky. Díky, Krtečku, díky ovečko Shaun!
Tablet? Nikdy! Romana (45), čtyři děti
Autor: iStockVždycky jsem se chlubila tím, že nemáme televizi, a že tedy nikdy nebudu svoje děti „odkládat“ před obrazovku, abych se jich aspoň na chvíli zbavila. Ve skutečnosti už od tří let denně nejméně hodinu sledují děti něco na tabletech.
Nikdy nebudu dceru fintit: Erika (36), jedna dcera
Autor: iStockVždycky jsem pohrdala matkami, které se podle mého názoru přehnaně realizovaly tím, jak strojily své dcery a říkala jsem: To já nikdy! Té své jsem nalakovala nehty, když jí byly dva a v pěti jsem jí udělala růžové pramínky ve vlasech. Kolik má tylových sukní, ani nepočítám.
Nikdy nedovolím, aby hrály děti počítačové hry: Iva (46), tři synové
Autor: iStockNejstarší syn dostal počítač ve třinácti, nejmladší v šesti a od té doby taky ujížděl na Minecraftu. Ve třinácti hraje počítačové hry na úrovni mezinárodních soutěží a mluví anglicky líp než jeho učitelé na základní škole. Po úvodním zděšení nastoupila rodičovská hrdost. Občas si s ním o hře pokecám a jediné, co s manželem monitorujeme, je čas, který hraní věnuje.
Starší děti nebudou hlídat mladší sourozence: Táňa (43), tři děti
Autor: iStockVždycky jsem tvrdila, že není správné, aby starší děti hlídaly mladší, protože jejich potomci to nejsou. Tenhle názor jsem už nadobro opustila a jsem velkým dětem za jejich ochotu hodně vděčná!
Nikdy bych své děti neopustila na delší dobu: Jana (41), dvě děti
Autor: iStockMěla jsem takové krédo, že svoje děti nikdy nenechám na delší dobu samotné. Natož abych je někam samotné pustila. Dnes v duchu děkuji těm nahoře za existenci příměstských a letních táborů. Vždy se jen snažím, aby tam jely s někým, koho znají, a jinak se doslova klepu na to, až nastoupí do autobusu a na týden odjedou.
Do tří let žádné sladkosti: Alena (44), tři děti
Autor: iStockDěti a sladkosti jsem měla vyřešené ještě před porodem. Sladkosti budou dostávat jen minimálně, pokud vůbec, čokoládu nejdřív ve třech letech a tak dále. S první dcerou to perfektně vyšlo, s dalšími dvěma dětmi už ani trochu.
Žádný bordel v dětském pokoji: Zuzana (42), dva synové
Autor: iStockPřísahala jsem, že moje děti budou mít ve svém pokoji vždy uklizeno. Plánovala jsem taky, že jejich dveře budou pořád otevřené. Jakmile se ale kluci dostali do pubertálního věku, začala jsem praktikovat politiku zavřených dveří. Ta jediná totiž umožňuje nevidět ty hromady špinavého prádla na zemi. Děkuji za to, že existují dveře! Zachránily mi zdravý rozum.
Nikdy nebudu na děti křičet! Helena (36), dvě děti
Autor: iStockMoji rodiče na mě občas zvýšili hlas, a když mi bylo osmnáct, tatínek mi dokonce nafackoval, protože jsem nedodržela slovo. Říkala jsem si, že nikdy, ale opravdu nikdy nebudu na děti křičet ani je neplácnu přes zadek. Možná mě teď ostatní matky ukamenují, ale přiznávám, že jsem je 2x plácla, to když už zlobily tak, že se to nedalo vydržet. A pokud jde o křik, hlas zvyšuji téměř permanentně, zvláště od chvíle, kdy začaly děti používat sluchátka.