7 projevů slušného chování, které dětem nejdou! Co by jim nemělo projít?
- 6. ledna 2020 06:00
Děti všech věkových skupin dělají pořád podobné chyby, pokud jde o chování. Hodně chyb se objevuje na návštěvě u cizích lidí, ale i doma mezi nejbližšími. Některé věci týkající se vhodného chování a etikety by měly děti dodržovat a neměly by na ně zapomínat. Je i na rodičích, aby to hlídali a v případě potřeby na to děti upozornili.
Nebylo snadné uhlídat tři děti, když jsme někam šli, a vlastně to nebylo lehké ani doma. Vždy jsem se ale snažila, aby naši tři kluci důsledně dodržovali pravidla správného chování. Děkuji, dobrý den, na shledanou či prosím, to byla slova, na která nesměli a nesmějí dodnes zapomínat. Je to základ slušnosti. Jistě, čas od času se může stát, že jste se sluchátky v uších začtení do knihy a nepustíte okamžitě sednout někoho staršího, ale ani to by nemělo být pravidlem. Na co tedy děti nejčastěji zapomínají a co by jim rodiče měli připomínat?
K jiným lidem do bytu se vstupuje až po vyzvání
Autor: iStockDěti milují klepání na dveře a zvonění na zvonky – a někdy až moc často. Když se pak dveře konečně otevřou, děti se taky velmi často nahrnou dovnitř, aniž by počkaly, až budou vyzvány nebo až pozdraví. Až tedy příště půjdete někam na návštěvu k známým, řekněte dítěti, že musí být při čekání na otevření dveří trpělivé. Nedovolte mu, aby zvonilo jako na lesy, stačí jednou dvakrát. Opatrně položte dítěti ruku na rameno, což by mělo být signálem k čekání.
Správné titulování dospělých
Autor: iStockUčte děti, jak oslovovat dospělé podle jejich jména, titulu či profese. Můžete to trénovat prostřednictvím hry, předstírejte, že jste cizí lidé, a nechte dítě reagovat správným pozdravem: "Dobrý den, paní Nováková." "Jak se máte, paní Nováková?" "Dobrý den, pane doktore." "Dobrý den, paní učitelko." Až budete příště někde ve společnosti, mělo by vaše dítě vědět, jak druhého pozdravit či oslovit. Rozhodně k tomu nepatří věty typu: "Ona mi říkala..." Nebo: "Ten se mi nelíbí..." Nebo: "Ahoj, jak se máš?" Když dítě nepozdraví nebo to řekne špatně či nevhodně, opravte ho hned na místě: „Sáro, pamatuješ se na paní Novákovou? Můžeš ji pozdravit, prosím?" Pokud děti tvrdí, že se s dospělým nikdy nesetkaly, zajistěte, aby se vhodným způsobem seznámili.
V cizím bytě se musí chovat jako hosté
Autor: iStockNěkteré děti se cítí v domě vašich známých či přátel jako doma a okamžitě bez předchozího povolení vběhnou dovnitř, na dvorek, zahradu nebo do jiné části domu. I když je to „jen“ babiččin dům, vaše dítě by mělo počkat na pokyn, že může jít dovnitř, a teprve pak ať udělá to, co chce. Rozhodně by se měly děti vyhnout skákání a běhání v interiéru, aniž by jim to někdo dovolil, ani by se neměly ničeho dotýkat bez povolení. Děti by vždy měly respektovat domovy ostatních lidí.
Konzumace jídla na návštěvě bez dovolení
Autor: iStockDěti samozřejmě milují prozkoumávání a ochutnávání čehokoli na různých oslavách. Pokud vám po příchodu kamkoli nebylo občerstvení nabídnuto hned, připomeňte dítěti, že je zdvořilé počkat, až mu někdo něco nabídne, místo toho, aby se samo dotazovalo, co je k jídlu, případně samo začalo otvírat ledničku (s výjimkou jednoduché žádosti o sklenici vody). Pokud je občerstvení na stole, je lepší počkat, až ke konzumaci hostitel vyzve všechny přítomné.
Jíst to, co se podává všem
Autor: iStockAť už je to ve vašem vlastním bytě nebo někde jinde, dítě by mělo ochutnat trochu z každého jídla, které se servíruje – i když je to třeba neznámé jídlo nebo není jeho oblíbené. Mělo by začít malými kousky a zdržet se hlasitých komentářů typu „to je ale hnusné“, nemělo by se tvářit znechuceně. Mělo by také sedět způsobně a nehoupat se na židli ani nestrkat lokty do sousedů. Rozhodně předem nežádejte hostitelku, aby kvůli vašemu dítěti vařila něco jiného nebo navíc alternativní jídlo. Výjimkou je pouze situace, kdyby mělo vaše dítě nějakou potravinovou alergii. To pak zmiňte předem při pozvání a můžete nabídnout, že kvůli vám nemusí extra vařit, že si přinesete své vlastní jídlo.
Děkuji, prosím, na shledanou
Autor: iStockPřipomínejte svým dětem, aby vždy pozdravily, o vše požádaly a při odchodu poděkovaly a rozloučily se. Pokud se tam necítily dobře, nemusíte je nutit, aby lhaly, stačí, když řeknou „ano“ a „děkuji“. Starším dětem pravidla chování připomeňte. Pečlivě je učte, že se musí za všechno poděkovat, a pokud něco chtějí, musí o to poprosit. Musíte mít jistotu, že všechna vaše připomenutí děti dodržují.
Poděkování za dárek a neurazit dárce
Autor: iStockPokud dostane dárek malé dítě, můžete samozřejmě poděkovat za ně, ale větší dítě už může poděkovat osobně. V případě, že dárek dostává zprostředkovaně přes vás, může dotyčnému zavolat a poděkovat telefonicky. Může poslat také esemesku, ideálně do druhého dne. Jediné důležité slovo, které chcete od svých dětí slyšet, když něco dostanou, je „děkuji“. Ovšem děti mají taky jiné odpovědi, které nejsou moc diplomatické. Například: „To už mám, chtěl jsem něco jiného." "Nemám to rád, to se mi nelíbí." Musíte děti učit, že dárek je dárkem vždy, a že i když to není oblíbený medvídek, počítá se i autíčko. Není to lhaní, pouze slušnost poděkovat a dál to nekomentovat. Pokud není dítě s darem spokojené a darující se zeptá, zda se mu dárek líbí, nejlepší odpovědí je kromě „děkuji“ taky pozitivní komentář, třeba že „má oblíbenou barvu“ nebo „vypadá legračně“.