Z dětí, které pijí z lahve, vyrostou častěji leváci, říká nová studie
Lateralita, neboli dominance či preference jedné strany těla (praváctví, leváctví), souvisí s rozdílností funkce pravé a levé mozkové hemisféry. Leváků je v populaci zhruba deset procent a teorií o tom, proč a jak leváctví vzniká, existuje celá řada. Od poškození mozku z důvodu stresu při porodu až po vyšší hladinu pohlavního hormonu testosteronu během vývoje plodu v děloze. Žádná z nich ale zatím neposkytla dostatečně podložené vysvětlení.
Nejen geny!
Ačkoli je leváctví částečně geneticky podmíněno, aktuální výzkum přinesl nová zjištění, a to ta, že z dětí, které jsou v prvních devíti měsících života krmeny z lahvičky, vyrůstají leváci podstatně častěji ve srovnání s dětmi, které jsou v tomto období kojeny. Studie, která byla publikována v odborném magazínu Lateralita: Asymetrie těla, mozku a kognitivního myšlení, sledovala více než 62 tisíc matek a jejich dětí, které byly plně kojené i krmené z lahvičky. Výsledky jsou překvapivé – preference levé ruky je u kojených dětí výrazně nižší.
Kojit devět měsíců?
Philippe Hujoel, profesor epidemiologie washingtonské School of Public Health a jeden z autorů studie, uvedl: „Domníváme se, že kojení optimalizuje mozkové procesy, při kterých dochází k upevňování laterality a které rozhodují o preferenci pravé, nebo levé strany. I když je zde samozřejmě zásadní vliv genetických dispozic, ukázalo se, že důležitou roli hraje také způsob výživy v prvním roce života dítěte. Navíc jsme dospěli ke zjištění, že čím déle maminky své děti kojí (do devíti měsíců věku), tím výrazněji se snižuje pravděpodobnost, že z nich vyrostou leváci, ve srovnání s těmi, které byly prvních devět měsíců krmeny z lahvičky. V žádném případě samozřejmě není metoda krmení jediným rozhodujícím faktorem v případě rozvoje dominance pravé, nebo levé ruky. Přesto jsou ale nejnovější zjištění ohledně tohoto vzájemného vztahu fascinující.“
