Letní čtení: Dracula v sametu nadchne, Noc vyděsí, skvělé jsou i Pražské vize

Román Dracula od Brama Stokera jste možná všichni četli. Ale kdy? Já někdy na gymnáziu, navíc jsem ho pak někomu půjčila a už se mi nevrátil. O to víc mě zaujalo nové krásně vypadající vydání, s kterým teď vyrukovalo nakladatelství Argo. Schválně se na něj jděte podívat!

Černé sametové desky se stříbrným vyraženým nápisem a temnými dřevoryty Františka Štorma románu v revidovaném klasickém překladu Tomáše Korbaře prostě sluší. Jasně, můžete knížku "dát ve čtečce", pak vám to bude jedno, ale my v redakci ještě kupujeme knihy i podle toho, jak vypadají.

Každopádně berte příběh o upírovi irského spisovatele jako super tip na letní čtení, i když spíše než na pláž plnou písku ho doporučujeme ke sklence vína před spaním. Ostatně – kdy jindy nejslavnější horor všech dob číst?

Když už jsme u těch podivných monster, co takhle Nestvůra z Essexu? Knihu Sarrah Perryové rovněž vydává Argo v překladu Michaely Konárkové. Připravte se na příběh o nestvůře terorizující okolí, vědeckém pokroku, který se nedá zastavit, víře a hlavně o lásce. Sunday Times o téhle knize napsaly, že pokud byste si za posledních deset let měli zapamatovat jeden historický román, měl by to být tento. Hlavní hrdinka Cora je dost podobná třeba Sugar z Faberova románu Kvítek karmínový a bílý.

A do třetice Argo: zaujala nás totiž ještě knížka Pršeli ptáci, kterou napsala Jocelyn Saucierová a přeložila Danuše Navrátilová.

Její hrdinkou je mladá fotografka, která se vydá do hloubky kanadského lesa, aby našla pamětníka Velkého požáru v Mathesonu. Najde jezero, u něj dva sruby a starce Toma a Charlieho. Pamětník, kterého hledá, je však po smrti. Tak začíná podivuhodný román o svobodě, jíž jsou lidé bez ohledu na věk ochotni obětovat pohodlí a bezpečí, o přátelství, které jde doslova až za hrob, a o lásce, jež může vzplanout stejně nečekaně jako oheň. Autorka vyšla ze skutečných historických událostí a vyprávění posledních pamětníků, již přežili Velké požáry, které začátkem 20. století zpustošily sever Ontaria a při nichž doslova pršeli ptáci.

Nevím, jak k vašemu, ale k mému létu patří aspoň jedna detektivka, nutně ne severská. Letos to bude už čtvrté pokračování bestsellerové série s kriminalistou Martinem Servazem, tentokrát pod názvem Noc. Jejím autorem je – jak jinak – Bernard Minier a vydává ji už tradičně Albatros. 

Během vyšetřování vraždy na ropné plošině narazí norská inspektorka Kirsten Nigaardová na sérii fotografií. O pár dní později sedí v toulouské kanceláři kriminalisty Martina Servaze, který si snímky se zájmem prohlíží. Je na nich on sám zachycený objektivem nepolapitelného sériového vraha Juliana Hirtmanna. To ale není vše. Na dalším snímku je malé dítě: Gustav. Pro Kirsten a Martina začíná děsivá výprava s ještě děsivějším nepřítelem na jejím konci. Já už jsem zvědavá, a že jsou prázdniny, nestydím se za to, byť nejde o žádné vysoké umění.  

Pokud už je na vás té temnoty trochu moc, mám tu jeden zajímavý zapomenutý čtenářský rest – čtivou knihu nazvanou Příběh Berlín, jejímiž autory jsou manželé Veronika a Martin Jonášovi. Vyšla v nakladatelství Mladá fronta. 

Martin Jonáš německou metropoli důkladně poznal jako student i jako zpravodaj České televize, pracoval zde na několika stovkách reportáží. Veronika Jonášová je dlouholetá novinářka a o Berlínu a německé politice pravidelně psala do mnoha deníků. Jejich společná kniha je nejen čtivým průvodcem po nejmodernějších a v češtině takřka nepopsaných dějinách města, ale také v ní najdete informace, o kterých se v běžných průvodcích zaručeně nedočtete. Berlín je mým oblíbeným městem, a už proto si tuhle knížku konečně musím přečíst.  Posuďte sami – namátkou z obsahu: Hitlerův i Honeckerův bunkr, nejdivočejší noční kluby, uprchlické kempy, místa, kde Angela Merkelová rozhoduje o osudu Evropy. A to vše včetně fotek. 

Milujete cestování? A píšete si deník? Tyhle dvě záliby můžete spojit díky knížce Zápisník cestovatelky autorek Jany LeBlanc a Martiny Pavlové. Hlavně se nebojte ji  skutečně používat, protože vám pomůže uchovat si nejlepší vzpomínky na každý krátký či dlouhý výlet a skvěle poslouží také jako praktický rádce.

Základem je cestovní deník, do kterého můžete zaznamenat poznámky z dvaceti výletů. „Samy jsme si ověřily, že na cestách má člověk na práci mnohem víc vzrušující věci než psát rozsáhlé záznamy. Proto jsme náš deník koncipovaly tak, aby majitelce zapisování zabralo doslova pár vteřin, a přesto jí deník připomněl z daného výletu to nejdůležitější. Aby se nám i po mnoha letech vybavily konkrétní detaily určité cesty, stačí zapsat z ní pár větami opravdové drobnosti: co nás okouzlilo, co naštvalo, jaké nejlepší jídlo jsme jedly... A jeden nej zážitek,“ říkají autorky: novinářka Jana LeBlanc a ilustrátorka Martina Pavlová.

Abyste už nikdy nic nezapomněla

Zápisník cestovatelky není jen notes. V jeho rámci můžete psát, kreslit, vymalovávat, lepit nebo ho můžete jinak kreativně zdobit vším, co si chcete zapamatovat ze svého výletu. A na cestách vám bude i praktickým pomocníkem. Vedle jiného v něm najdete balicí seznam, abyste si už nikdy nic nezapomněla, kupu tipů na výlety, doporučení na typické české dárky, kterými uděláte radost v zahraničí, délky letů do oblíbených destinací a praktický slovníček.

Mým osobním tipem je titul Pražské vize, jehož autorkou je Klára Brůhová. Knihu vydala Paseka. Výmluvný podtitul slibuje: Fantastické stavby, které nikdy nevznikly. Těch si užijete do sytosti. Jde vesměs o prvorepublikové plány, u některých je rozhodně škoda, že to nevyšlo, u jiných přesně naopak. 

Věděli jste, že Nuselský most mohl stát už za první republiky, Petřín a Kampu jsme dnes mohli mít spojené asfaltem a automobily, Vyšehrad s krematoriem nebo s činžáky na Letné gigantickým průkopem od Vltavy až po Stromovku? Nebo že měl stát komplex vládních mrakodrapů?

Autorka z někdejších projektů vybírá významnější, vizuálně výrazné nebo ty ve své době nejkontroverznější. Vedle zmíněných míst se kniha věnuje i Staroměstskému náměstí, náměstí Republiky, lokalitám na Malé Straně, Podskalí a Vítkovu. Bohatou dobovou obrazovou dokumentaci doprovázejí výtvarné vizualizace Jana Šrámka a Veroniky Vlkové.