Náladovost, úzkost i deprese! Jak pomoct dospívajícím v době pandemie?

Náladovost, úzkost i deprese! Jak pomoct dospívajícím v době pandemie?
Foto: istock
Sdílej na facebooku
12. dubna  2020 
 06:00

Víte, kdo údajně – podle dosavadních průzkumů – zvládá veškerá omezení a přísná bezpečnostní opatření zavedená kvůli rychlému šíření koronavirové infekce ze všech nejhůře? Jsou to právě dospívající. Proč? A poznáte, kdy už se psychické potíže začnou vymykat kontrole?

Nevídají spolužáky a kamarády, učí se sami doma, chystají se k maturitě nebo jiným důležitým zkouškám a nemá jim kdo pomoct, když něčemu nerozumí, nudí se a chybí jim každodenní režim, zajetá rutina (a ano, je to k nevíře, ale také školní povinnosti, kolektiv i učitelé), nemůžou na fotbalové ani tenisové tréninky, s partou na vyjížďku na kole nebo na koncert, ještě dlouho se nejspíš nebudou konat žádné slavnosti, festivaly a další společenské události, na které se dlouhé měsíce těšili… Pocity marnosti, zklamání a nejistoty, co bude dál, se pak samozřejmě podepisují na psychickém stavu teenagerů. Výkyvy nálad a emocionální labilita tak nejsou ničím výjimečným. Vztek, naštvání, prudké reakce, vyvolávání konfliktů, to všechno může být důsledkem dlouhodobější frustrace.

Autor: istock

Bez přátel se špatně žije!

„Velkou sociální izolaci nenese dobře asi nikdo z nás. Puberta je hodně choulostivé a citlivé období samo o sobě, tím spíše, když se objeví podobně náročná a vypjatá situace, jako je právě nyní. Spousta rodičů má navíc právě v těchto týdnech možnost sledovat své potomky poněkud pečlivěji, než tomu bývá ve všedním životě, kdy s nimi tráví podstatně méně času. A může být těžké rozeznat, kdy jde ještě o běžné výstřelky a typickou pubertální náladovost a kdy už přesahují vznětlivost a podrážděnost, nebo naopak smutek a apatie (která může přerůst až do deprese) únosnou mez,“ říká klinická a dětská psycholožka Dr. Aleta G. Angelosante, Ph.D. Bezesporu prožíváme společenskou krizi, kterou nikdo neočekával. Na stávající podmínky a přísná omezení jsme nebyli připraveni. Berte proto ohled na své „výbušné“ dospívající ratolesti a snažte se projevovat pochopení. Leccos se jim asi dá v této době odpustit, lze přimhouřit oko, být tolerantnější a nad malichernostmi mávnout rukou. V první řadě s nimi ale mluvte, diskutujte a věnujte jim pozornost. I když to třeba na první pohled vypadá, že o ni zase tak moc nestojí. Opak je pravdou.

Pozor na vznětlivost i apatii

Dospívající děti (závislé na partě kamarádů a jejich uznání, což k pubertě zkrátka patří) pociťují v domácí izolaci obrovský pocit prázdnoty, cítí se osamělé, opuštěné nejbližšími přáteli, je jim smutno, touží po jediném – aby se věci co nejrychleji vrátily k normálu a do zaběhnutých kolejí. „Alespoň částečně v tomto ohledu pomáhají technologie, sociální sítě a nejrůznější aplikace pro videohovory a podobně. Teenageři tam mohou alespoň na dálku navzájem komunikovat a spojit se s kamarády a spolužáky. Jenže osobní kontakt nenahradí ani sebedokonalejší on-line komunikační platforma. Vtípky, pošťuchování se ve třídě nebo na chodbě školy, společný smích… To je to, co všichni postrádají, a jsou smutní, že o to přicházejí,“ vysvětluje Dr. Angelosante. Pokud se ale smutná nálada, apatické chování, únava a nezájem o dění kolem objevují po většinu dne a déle než dva týdny, měli by rodiče zpozornět, v tomto případě už může jít o depresi. Ta dokáže člověka naprosto vyřadit z běžného života. Pokud sledujete, že dítě nedokáže normálně fungovat, nic ho nebaví, neučí se, hodně spí nebo se mu střídají stavy nadšené hyperaktivity a totálního propadu do letargie, začněte to řešit. Kdy je tedy na místě uvažovat o konzultaci nebo přímo návštěvě lékaře? V těchto případech:

*Závažné psychické potíže a depresivní stavy se projevují navenek většinou také fyzickými zdravotními problémy, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční obtíže, nechutenství, průjmy a nevolnosti, malátnost a podobně.

*Straní se dítě ostatních? Tráví většinu času o samotě, zalezlé ve svém pokoji, nekomunikuje s vámi ani s přáteli? Nejeví zájem o studium ani o věci, které ho dříve těšily a bavily? I to může být známkou počínající deprese.

*Všimli jste si, že je potomek najednou nadměrně sebekritický? Nevěří si, podceňuje se a shazuje sám sebe, mluví o sobě a svých schopnostech negativně? Prohlášení typu „nejde mi to, prostě jsem hloupý“, „vypadám hrozně a mám nemožné vlasy“ nebo „nikdy nic neudělám dobře“ neberte na lehkou váhu.

Nečekat, mluvit, obejmout

„I když se podobné výkyvy v chování a emocích objeví v době dospívání čas od času zřejmě u každého teenagera (jednoduše to patří k věku), zbystřete, pokud ke změnám došlo zčistajasna a v krátkém čase a podezřelé symptomy se často opakují,“ zdůrazňuje Dr. Angelosante. Jak se s potomkem o jeho pocitech a náladách bavit, když ho k diskusi nemůžete přimět? Žádný puberťák neoplývá přílišnou ochotou rozebírat a sdílet osobní pocity a citlivá soukromá témata se svými rodiči. „Nevymýšlejte žádné složité strategie, jen je potřeba zvolit správný čas a příležitost k podobnému rozhovoru. Rozhodně tedy nezačínejte nic řešit bezprostředně po hádce nebo ostřejší výměně názorů ani tehdy, když se dítě zrovna věnuje něčemu, co ho baví, a je do své práce naplno ponořené. Vyvarujte se poučování, kritiky a unáhlených soudů. Držte se faktů, popište, co vás na jeho chování zneklidňuje, a zeptejte se, zda si toho potomek sám všiml. Dejte najevo, že víte, jak je to pro něj v poslední době těžké, že vám na něm záleží a jste připraveni ho podpořit, jak to jen nejlépe dokážete,“ doporučuje Dr. Angelosante.

Sdílej na facebooku
Autor: Simona Procházková

Diskuse ke článku

.

Související články

Video
Branky, body, kokoti: Za covid může sex! Prasák, pro kterého jsou…

Pomůžeme vám vybrat porodnici!

Těhotné ženy čeká jedno důležité rozhodnutí. Musí si vybrat porodnici, v níž přivedou svoje dítě na svět. Mezi zařízeními jsou velké rozdíly - některé se ani za posledních třicet let nijak moc nezměnily k lepšímu a stále používají rutinní škodlivé postupy, jiné nabízejí příjemné prostředí, individuální přístup, respektují porodní přání a jsou nakloněné alternativnějším metodám. Případně si tam třeba můžete přivést svoji porodní asistentku nebo dulu.

Která porodnice je nejlepší? Která nejvíce vyhoví vašim představám o tom, jakým způsobem chcete svého potomka přivést na svět? Jaké jsou přednost a zápory jednotlivých porodnických zařízení? Podívejte se na přehled všech porodnic na webu maminka.cz a přečtěte si, jak dopadly v hodnocení ostatních žen. Dozvíte se, které porodnice získaly nejvyšší počet bodů a které naopak úplně propadly, přečtete si zkušenosti rodiček a získáte spoustu informací, které vám pomohou zorientovat se v nabídce a vybrat si tu pravou.

Už máte jeden nebo dokonce víc porodů za sebou? Budeme rádi, když nám i vy napíšete svoje zkušenosti z porodnice a pomůžete tak dalším matkám, aby se rozhodly správně.

PORODNICE

Horoskopy


Zobrazit domovskou stránku